Takových rozšíření k chatám a soukromým domům není jen mnoho, ale hodně. Těžší je najít majitele, který za léta vlastnictví nemovitosti nic nepřidal. Majitelé soukromých domů, aby rozšířili své nemovitosti, přidávají do svého bydlení další objekty na výšku a šířku – podkroví, verandy a další různé budovy.
Někteří z těchto občanů však mohou mít potíže s uznáním svých vlastnických práv po výstavbě dalších zařízení. Pro toho, kdo si chce vylepšit své bydlení, je proto velmi důležité vědět, jak takové stavby správně legalizovat a v jakých případech to rozhodně nebude možné.
Tak vysvětlil Nejvyšší soud po prověření materiálů sporu.
A nyní důležité detaily tohoto civilního případu. Naše hrdinka, která žije v oblasti Bryansk, rozšířila svůj soukromý dům o stodolu a verandu.
Po dokončení stavby se občan rozhodl tyto stavby zlegalizovat. U místních úředníků nenašla vzájemné porozumění, a tak majitel podal žalobu.
V soudní síni majitelka zdůvodňující své požadavky vysvětlila, že postavená nemovitost neporušuje žádná práva. A veranda a stodola nepředstavují ohrožení života občanů. A žalobkyně byla velmi překvapená, když ji soud odmítl a další instance správnost odmítnutí potvrdila.
Brjanské soudy se odvolávaly na skutečnost, že přístavby obytného domu se nacházely na pozemku přírodní památky regionálního významu. Postavené stavby tak porušují práva „neomezeného počtu osob“ na příznivé životní prostředí, rozhodla první instance o odvolání.
Žalobce se závěry zdejších soudů nesouhlasil a šel si stěžovat k Nejvyššímu soudu. Tam si prostudovali materiály případu a řekli, že oblasti, kde si občan postavil stodolu a verandu, jsou více než 20 let zónou zvláštního režimu. A žena o tom nemohla nevědět. Nová bytová výstavba a přístavby jsou na tomto pozemku zakázány. Soud dokonce majiteli připomněl rozhodnutí krajské správy o zvláštním statutu tohoto místa. Nejvyšší soud ve výsledku potvrdil správnost rozhodnutí svých kolegů. Žalobkyně ale své stavby zlegalizovala.
Soudy často neuspokojí nároky na vlastnictví neoprávněné stavby, pokud se ji dotyčný nesnažil legitimovat
V jakých případech může vlastník ještě legalizovat prodloužení? Odborníci vyjmenovávají komponenty potřebné k tomu. Občan tedy musí mít práva na pozemek, získat stavební povolení a územní plán, „který bude odrážet všechna omezení rozvoje“. V kontroverzní situaci bylo možné postavit stodolu a verandu jako hospodářské budovy, které nejsou nemovitostmi.
Soudy však ve většině případů neuspokojí nároky na uznání vlastnictví nepovolené stavby, pokud občan před zahájením stavby neučinil nic pro legalizaci objektu. Je třeba mít na paměti, že podle norem ÚP nelze přístavby obytných budov klasifikovat jako projekty investiční výstavby. Při stavbě např. kůlny nebo garáže nepotřebujete získat stavební povolení. A po dokončení stavby bude nutné provést pouze změny v technické dokumentaci.
Nastává situace, která v praxi často nastává. To je, když není vydáno povolení k výstavbě nebo rekonstrukci z důvodu přítomnosti vodních ochranných pásem a dalších zón hygienické ochrany v blízkosti domu nebo chaty. Takovéto „zakázané“ pozemky se mohou objevit i v blízkosti letišť.
Co by tedy měl majitel dělat? Odborníci vypsali, co by měl majitel mít, aby nebyly problémy s dostavbou. Prvním je, zda má vlastník pozemku právo na stavbu zařízení. Dále je to soulad parametrů budovy s požadavky urbanistických předpisů. A nakonec
absence porušení práv a oprávněných zájmů jiných osob a bezpečnosti vybudovaného zařízení.
V takových sporech často u soudu vyvstává otázka, zda se vlastník pozemku před zahájením stavebních prací pokusil získat potřebná povolení.
