Poskytnuté vědecké informace jsou obecné a nelze je použít k rozhodování o možnosti použití konkrétního léčivého přípravku.
Držitel osvědčení o registraci:
Dávková forma
Forma uvolňování, balení a složení léčiva Glukonát vápenatý
Roztok pro intravenózní a intramuskulární podání | 1 ml |
glukonát vápenatý | 100 mg |
5 ml – ampule (5) – konturové balení buněk (1) – kartonové obaly.
5 ml – ampule (5) – konturové balení buněk (2) – kartonové obaly.
10 ml – ampule (5) – konturové balení buněk (1) – kartonové obaly.
10 ml – ampule (5) – konturové balení buněk (2) – kartonové obaly.
Farmakologický účinek
Vápník je makroelement podílející se na tvorbě kostní tkáně, procesu srážení krve a je nezbytný pro udržení stabilní srdeční činnosti a procesů přenosu nervových vzruchů. Zlepšuje svalovou kontrakci při svalové dystrofii, myasthenia gravis a snižuje vaskulární permeabilitu. Při intravenózním podání vápník způsobuje stimulaci sympatického nervového systému a zvýšenou sekreci adrenalinu nadledvinami; má mírný diuretický účinek.
Farmakokinetika
Po perorálním podání se 1/3-1/5 dávky absorbuje z tenkého střeva; tento proces závisí na přítomnosti vitaminu D, pH, výživových zvyklostech a přítomnosti faktorů, které mohou vázat ionty vápníku. Absorpce iontů vápníku se zvyšuje s nedostatkem vápníku a používáním stravy se sníženým obsahem iontů vápníku. Asi 20 % se vylučuje ledvinami, zbytek (80 %) střevy.
Po parenterálním podání je rovnoměrně distribuován v orgánech a tkáních těla. Vazba na plazmatické proteiny je 45 %. Proniká placentární bariérou. Vylučuje se do mateřského mléka. Z těla se vylučuje především ledvinami.
Indikace účinných látek léčiva Glukonát vápenatý
Hypokalcémie různého původu, hypoparatyreóza, parenchymální hepatitida, toxické poškození jater, nefritida, eklampsie, hyperkalemická forma záchvatovité myoplegie, zánětlivé a exsudativní procesy, kožní onemocnění. Jako další prostředek při léčbě alergických onemocnění a alergií na léky. Jako další hemostatické činidlo pro plicní, gastrointestinální, nosní a děložní krvácení. Zvýšená potřeba vápníku (těhotenství, kojení, období zvýšeného tělesného růstu), nedostatečný obsah vápníku v potravě, porucha metabolismu vápníku (v postmenopauzálním období). Jako protijed při otravách hořečnatými solemi, kyselinou šťavelovou a jejími rozpustnými solemi.
Otevřete seznam kódů ICD-10
Kód ICD-10 | čtení |
B15 | Akutní hepatitida A |
B16 | Akutní hepatitida B |
B17 | Jiná akutní virová hepatitida |
B18 | Chronická virová hepatitida |
E20 | Hypoparatyreóza |
E58 | Nutriční nedostatek vápníku |
E83.5 | Poruchy metabolismu vápníku |
G72.3 | Periodická paralýza |
K70 | alkoholické onemocnění jater |
K71 | Toxické poškození jater |
K73 | Chronická hepatitida, jinde nezařazená |
K92.2 | Gastrointestinální krvácení, blíže neurčené |
L20.8 | Jiná atopická dermatitida (neurodermatitida, ekzém) |
L23 | Alergická kontaktní dermatitida |
L24 | Jednoduchá dráždivá kontaktní dermatitida |
L28.0 | Jednoduché chronické lišejníky (omezená neurodermatitida) |
L30.0 | Mincovní ekzém |
M80.0 | Postmenopauzální osteoporóza s patologickou zlomeninou |
M80.1 | Osteoporóza s patologickou zlomeninou po ooforektomii |
M81.0 | Postmenopauzální osteoporóza |
M81.1 | Osteoporóza po odstranění kastrace |
N00 | Akutní nefritický syndrom (akutní glomerulonefritida) |
N03 | Chronický nefritický syndrom |
N10 | Akutní tubulointersticiální nefritida (akutní pyelonefritida) |
N11 | Chronická tubulointersticiální nefritida (chronická pyelonefritida) |
N93.8 | Jiné specifikované abnormální krvácení z dělohy a pochvy |
O15 | Eklampsie |
O99.2 | Nemoci endokrinního systému, poruchy výživy a metabolické poruchy komplikující těhotenství, porod a poporodní období |
R04.0 | Krvácení z nosu |
R04.8 | Krvácení z jiných částí dýchacího traktu |
T65.8 | Jiné specifikované látky |
T78.4 | Alergie nespecifikovaná |
T88.7 | Patologická reakce na lék nebo léky, blíže neurčená |
Dávkovací režim
Způsob aplikace a režim dávkování konkrétního léku závisí na jeho formě uvolňování a dalších faktorech. Optimální dávkovací režim určuje lékař. Je třeba přísně dodržovat soulad lékové formy konkrétního léku s indikacemi pro použití a dávkovacím režimem.
V závislosti na indikacích, použitém léčebném režimu a věku pacienta je denní perorální dávka 1-3 g, frekvence podávání 2-3krát denně.
Při parenterálním podání odpovídá počáteční dávka obvykle 2.25 mmol vápníku. V závislosti na klinickém stavu pacienta může být glukonát vápenatý podáván opakovaně. Následné dávky se stanoví podle koncentrace.
Při intravenózním nebo intramuskulárním podání by měla být léčba zaměřena na obnovení koncentrace vápníku v krevní plazmě v rozmezí 2.25-2.75 mmol/l. Během léčby je třeba pečlivě sledovat koncentraci vápníku v krevní plazmě.
Rychlost intravenózního podání by neměla překročit 0.45 mmol vápníku za minutu.
Glukonát vápenatý by neměl být podáván dětem intramuskulárně kvůli možnému rozvoji lokální nekrózy.
Nežádoucí účinek
Při perorálním podání
Metabolismus: hyperkalcémie, hyperkalciurie; velmi zřídka – syndrom mléčných zásad (obvykle pouze v případě předávkování).
Z trávicího systému: mírné funkční poruchy (zácpa, průjem, poruchy trávení).
Z kůže a podkoží: velmi zřídka – svědění, vyrážka, kopřivka.
Z kardiovaskulárního systému: arytmie, bradykardie.
Při parenterálním podání
Výskyt nežádoucích účinků přímo souvisí s rychlostí podávání a dávkou léčiva obsahujícího glukonát vápenatý. Při správném podávání je jejich frekvence
Z kardiovaskulárního systému: pokles krevního tlaku, bradykardie, arytmie, vazodilatace, oběhový kolaps (včetně úmrtí).
Z trávicího systému: nevolnost, zvracení.
Celkové reakce: pocit tepla, zvýšené pocení.
Místní reakce: s intramuskulární injekcí – bolest nebo erytém, pokud je porušena technika intramuskulárního podání – tvorba infiltrátu, abscesu až do rozvoje nekrózy; při intravenózním podání – hyperémie, bolest, při extravazaci – riziko vzniku nekrózy tkáně.
Kontraindikace pro použití
Hyperkalcémie, těžká hyperkalciurie, těžké selhání ledvin, nefrurolitiáza, sklon k trombóze, současné užívání srdečních glykosidů, přecitlivělost na glukonát vápenatý.
Pro perorální podání – děti do 3 let.
K intramuskulární aplikaci – děti a dospívající do 18 let.
Dehydratace, poruchy elektrolytů (riziko rozvoje hyperkalcémie), průjem, malabsorpční syndrom, kalciová nefrourolitiáza (anamnéza), lehká hyperkalciurie, středně těžké chronické selhání ledvin, chronické srdeční selhání, časté, hyperkoagulace.
Použití v těhotenství a laktaci
Vápník proniká placentární bariérou a je vylučován do mateřského mléka.
Užívání během těhotenství a kojení je možné pouze pod přísnou kontrolou koncentrace vápníku v krevní plazmě, protože hyperkalcémie může nepříznivě ovlivnit plod a dítě.
Aplikace pro porušení funkce ledvin
Kontraindikováno při těžkém selhání ledvin.
Používejte opatrně u pacientů s mírnou hyperkalciurií, mírným poškozením ledvin nebo urolitiázou v anamnéze; v těchto případech je třeba pravidelně kontrolovat hladinu vylučování vápníku v moči. Pacientům se sklonem k tvorbě kamenů v moči se doporučuje zvýšit objem spotřebované tekutiny.
Použití u dětí
Kontraindikace: intramuskulární podání dětem a mladistvým do 18 let z důvodu možného rozvoje lokální nekrózy; k perorálnímu podání – děti do 3 let.
Použití u starších pacientů
Může být nutné snížit dávku glukonátu vápenatého v důsledku změn v těle souvisejících s věkem: pomalejší metabolismus a zhoršená funkce ledvin.
Zvláštní instrukce
U pacientů s mírnou hyperkalciurií, mírným poškozením ledvin nebo urolitiázou v anamnéze by měla být léčba prováděna za sledování koncentrací vápníku v moči.
Pacientům se sklonem k tvorbě kamenů v moči se doporučuje zvýšit objem spotřebované tekutiny.
Lékové interakce
Glukonát vápenatý při současném použití snižuje účinek blokátorů vápníkových kanálů.
IV podání glukonátu vápenatého před nebo po verapamilu snižuje jeho hypotenzní účinek, ale neovlivňuje jeho antiarytmický účinek.
Pod vlivem cholestyraminu se snižuje absorpce vápníku z gastrointestinálního traktu. Při současném použití s chinidinem se může intraventrikulární vedení zpomalit a toxicita chinidinu se může zvýšit.
Během léčby srdečními glykosidy se parenterální podávání kalcium glukonátu nedoporučuje kvůli zvýšeným kardiotoxickým účinkům.
Při současném perorálním podávání glukonátu vápenatého a tetracyklinů se účinek tetracyklinů může snížit v důsledku snížení jejich absorpce.