Vzhledem k tomu, že se život na Ukrajině zhoršuje, předpovídají odborníci na zaměstnanost letos ještě masivnější odliv za prací do EU. Sezónní pracovníci navíc dostávají zelenou. Publikace „Country“ píše o tom, co letos čeká migrující pracovníky v Polsku. Někteří Ukrajinci mají na působení v Polsku velmi negativní vzpomínky.
Zatímco hranice EU zůstávají pro většinu Ukrajinců kvůli pandemii již druhým rokem uzavřeny, sezónní pracovníci dostávají zelenou.
V Polsku letos očekávají masivní příliv pracovníků na pole, aktivní sezóna sklizně jahod, třešní a rybízu začíná koncem května – začátkem června.
Ke vstupu potřebujete pouze test na koronavirus (mnoho zaměstnavatelů vám ho proplatí) a sezónní pracovní povolení na 9 měsíců, které se vydává ve vízových centrech.
Podle šéfa Polského národního svazu producentů ovoce a zeleniny Witolda Boguty potřebují polští zemědělci v hlavní sezóně asi sto tisíc pracovníků, většinou jde o Ukrajince. Sami Poláci odcházejí do Německa, kde platí více, pro Ukrajince je německý trh stále omezený kvůli průtahům s doklady (někteří polští pracovníci jsou sice v Německu kvůli pandemii propuštěni, ale vracejí se a konkurují našim).
Zároveň se sezónním pracovníkům poněkud snížily platy ve srovnání s dobou před Covidem.
Vzhledem k tomu, že život na Ukrajině se zhoršuje, odborníci na zaměstnanost předpovídají ještě masivnější odliv do práce, včetně sklizně.
„Strana“ zjišťovala, co letos čeká sezónní pracovníky v Polsku.
Častěji jsou najímáni lidé, kteří už v Polsku jsou
Navzdory karanténě mají Ukrajinci mezi migranty v Polsku nadále vedoucí postavení. Podle tamního ministerstva práce během roku pandemie dostalo dlouhodobá pracovní povolení více než 300 tisíc ukrajinských občanů (to je více než 70 % všech povolení).
Obecně lze říci, že od března loňského roku polští zaměstnavatelé napsali prohlášení o záměru zaměstnat více než 1,3 milionu Ukrajinců – což je 87 % všech žádostí vydaných cizincům (někteří naši krajané toho však využívají jako mezeru v bohatších zemích EU a cestovat s polskými povoleními dále na Západ).
Kvůli karanténě v Polsku byla platba mírně snížena.
„V květnu začíná sběr jahod, platí se 2,5–3,5 zlotých za koš (18–25 UAH), a ne 4–5 zlotých (30–36 UAH), jako před pandemií,“ říká nám specialista na zaměstnanost pro zahraničí. Inna Mytsová.
Sociální sítě jsou plné náborových inzerátů na sezónní práce v Polsku – sběr ředkviček, okurek a rajčat, od poloviny května – jahody a třešně do července, pak rybíz, borůvky a podzimní maliny.
„Sezónní práce na jahodových a malinových plantážích na okraji Varšavy (62 km). Ubytování je zdarma pro 2-4 osoby na pokoji. Veškerá občanská vybavenost. Chléb a zelenina od majitele jsou navíc zdarma. Pracujte 10-14 pracovních hodin denně (kdo může a chce pracovat),“ stojí v jednom ze stovek inzerátů.
Pravda, po příjezdu se často ukáže, že „vymožeností“ je 10-20 lidí v místnosti v domě, který vypadá jako stodola, musíte spát téměř na prknech a krmí vás sendvičem „Zupa“.
Ale podle Mytse dávají přednost těm migrujícím pracovníkům, kteří již v Polsku jsou, než aby se „obtěžovali“ pozváním a po vstupu je umístili do karantény – to jsou prostoje a ztráty.
Cestování bez víza je riskantní
Ke vstupu, jak jsme již řekli, potřebujete speciální povolení – ale zprostředkovatelé jednoduše nabírají pomocí biometrie.
„Sběr ředkviček, plat v průměru od 700 do 2000 zlotých za týden (5-15 tisíc UAH). Platba z výroby – 9 kop grošů
– pletení svazků, jejich vkládání do krabic
– biometrické údaje nebo vízum na dobu alespoň 2 měsíců“.
Odborníci varují, že se můžete stát obětí podvodu, protože zprostředkovatelé využívají situace, kdy mnoho lidí touží vydělat peníze jakýmikoli prostředky.
Ukrajinci v Polsku přitom soutěží se samotnými Poláky, kteří jsou také vyhozeni ze západoevropských zemí a vracejí se do vlasti.
Polští farmáři si stěžují, že polovina jejich „truskawky“ (polsky jahod), stejně jako třešní a malin, shnije, pokud se Ukrajinci nevrátí.
Plantážníci žádají celníky, aby byli loajálnější k dělníkům z Ukrajiny, a polští úředníci, aby rychleji vydávali pracovní povolení (dělníci někdy čekají na doklady i několik měsíců).
Odborníci říkají: teoreticky můžete vstoupit s biometrickým pasem bez pracovního povolení a najít si práci na místě. To však neodstraňuje nutnost získat pracovní povolení.
„Zaměstnavatel je stále povinen zaregistrovat u krajského úřadu prohlášení o záměru zaměstnat cizince a získat povolení od polských úřadů. Všechno je ale tak hladké jen teoreticky,“ vysvětluje Straně zástupkyně lvovské pracovní agentury Maria Furdak. — V praxi budete muset polským pohraničníkům prokázat, že budete definitivně legalizováni. Ale jestli dají na slovo a pustí do Polska člověka, který bude jednat se zaměstnavatelem bez dokladů, tak to dopadne.“
Polští pohraničníci si začali Ukrajince blíže prohlížet kvůli toku fiktivních pracovních víz, na která cestují dále za prací do bohatších evropských zemí.
„Ukrajinci platí polským společnostem přibližně 180 dolarů za fiktivní registraci. Za tuto částku se některé firmy zavazují předložit úřadu práce prohlášení, že souhlasí s přijetím cizince. Polské úřady se tohoto triku chytily a chtějí zkomplikovat postup udělování pracovních víz,“ řekl Straně Tomasz Sawicki, zástupce varšavské pracovní agentury.
Polské ministerstvo práce slibuje zrychlení řízení o zaměstnávání, ale ve skutečnosti tomu brání jeden problém. Ukázalo se, že mnoho Ukrajinců je mazaných: dostanou legální pracovní povolení, neusadí se na místech, která deklarují v dokladech, ale odjedou do jiných zemí schengenského prostoru. A to je hrubé porušení zákona.
„Za takové „služby“ dostávají společnosti pokutu přibližně 10 tisíc dolarů a Ukrajinci mohou být deportováni. Migrační služba bude nyní firmy kontrolovat častěji,“ říká Savitsky.
Dělníků je málo – úroda se ztrácí
V samotném Polsku je situace se sběrem bobulí na pokraji katastrofy. Polští zahrádkáři se podle odborníků dostali do pasti levné pracovní síly.
Podle Andrei Yarmaka, ekonoma z Oddělení technické spolupráce Organizace pro výživu a zemědělství Organizace spojených národů, umožnily relativně nízké náklady na sběr bobulí, aby se Polsko méně staralo o kvalitu produktů, protože by mohly snadno „předražit“ jakoukoli cenu za produkty ze zemí EU.
„V Polsku je citelný nedostatek pracovníků. Sklizeň se nesbírá včas. A produkce bobulí, jako jsou maliny a jahody, už začíná upadat právě proto, že je těžké sehnat potřebný počet pracovníků. V minulých letech musela být značná část úrody třešní ponechána na stromech. Podobná situace nastala u malin a jahod,“ říká Yarmak.
Polsko letos čeká rekordní úroda, kterou nemá kdo sbírat. Místní zahradníci hledají alternativu k pracovní síle z Ukrajiny, ale nemohou ji najít. Přemýšleli jsme o tom, že bychom pozvali Vietnamce, kteří jsou známí svou schopností pracovat, ale po sčítání jsme zjistili, že by byli mnohem dražší než Ukrajinci: cesta do Polska z Vietnamu není levná.
„Pro uši Ukrajinců jsou tyto diskuse často nepříjemné, protože někdy připomínají srovnání užitkových vlastností zvířat. Když polští zahradníci říkají, že Ukrajinci jsou vyšší, silnější, ostřílenější a odolnější než pracovníci z jiných zemí, chápete, proč naši lidé hledají alternativy k Polsku pro sezónní zaměstnání,“ říká Yarmak.
Ukrajinci hromadně odcházeli na polské plantáže po začátku války na Donbasu, kdy příjmy lidí prudce klesly. Nyní podle odborníků mnozí preferují Švédsko nebo pěstují bobule doma.
„Na Ukrajině se produkce bobulí začala zvyšovat. Sběrem malin na Ukrajině můžete vydělat až 6-8 tisíc UAH měsíčně. Maliny si přitom můžete vypěstovat sami. Na pouhých 10 akrech můžete vydělat až 20-25 tisíc hřiven čistého zisku za sezónu. A takovou oblast zvládne i jeden člověk. V souladu s tím může rodina vypěstovat až 1 hektar malin a získat 200 tisíc nebo více tisíc hřiven čistého zisku za sezónu, díky čemuž je pěstování malin výnosnější než práce „pro pána“, vysvětluje Yarmak.
„Je lepší být bezdomovcem v Berlíně, než pracovat pro polského farmáře“
V obci Belina, jednom z center pěstování jahod 250 km od polsko-ukrajinských hranic, má téměř každá rodina plantáž.
„Čekáme na dobrou úrodu lahodných jahod, ale nikdo je nesbírá. Dříve u nás pracovali lidé z Ukrajiny. Po zavedení biopasů jedna třetina nepřijde. Když se jim cesta do Polska otevře, změní plány a zvolí jednodušší práci,“ přiznal Wiadomosci Andrzej Bozowski, šéf produkčního sdružení Truskawka Bilinska.
Za košík jahod zaplatí Bozowski sběračům 2,5 zlotého (18 UAH). Za hodinu můžete nasbírat přibližně 6-7 košů (100-120 UAH). Reálné výdělky za den jsou 100-130 zlotých (700-1000 hřiven). Nejrychlejší na polích vydělávají 5-6 tisíc zlotých (asi 40 tisíc hřiven). Poláci dokonce nesouhlasí s tím, že by za takové peníze pracovali jako dělníci.
„Říkají: je lepší být bez domova v Berlíně, než pracovat pro polského farmáře. Ale pěstitelé nemohou platit víc, jinak půjdou dolů, protože prodávají bobule ve velkém za stejnou cenu za kilo. Ukrajinští dělníci často pracují na více plantážích – každý druhý den. Farmáři si mezi sebou „půjčují“ Ukrajince,“ řekl Bozovský Straně.
Existují i případy, kdy jsou pracovníci jahod v Polsku podvedeni krajany, kteří si pronajímají plantáže od místních.
„Několik podnikavých Ukrajinců se rozhodlo pronajmout si jahodová pole od Poláků. Prvním rozhodnutím Ukrajinců bylo snížit platy Ukrajincům, kteří pro Ukrajince v Polsku pracují. Chcete-li zvýšit své procento příjmů. Dělníci odmítli sklízet jahody a přešli na jinou práci. Sklizeň je ohrožena. Dělníci jsou bez práce. Nájemníci jsou ve ztrátě. Spotřebitel bez produktu. Je to skvělý příběh o tom, jak existují podnikatelé, jejichž dotek změní i jahody na hovno,“ napsal podnikatel Evgeniy Chernyak na svou facebookovou stránku.
Sami ukrajinští migrující pracovníci nazývají sběr bobulí v Polsku otrockou prací za haléře.
„Sběr jahod je na první pohled snadný. To je docela vyčerpávající práce, od 5-6 ráno do pozdního večera si musíte vybrat velké bobule. 12-14 hodin neustále na kolenou, slunce pálí. Krvácejí mi kolena, bolí mě záda. Například maliny se snáze sbírají a platí se za ně více. Pokud máte slabá záda nebo kolenní klouby, nebudete moci pracovat vůbec. Nastávají potíže: majitel odmítne některé bobule a stane se, že nasbírané koše jsou ukradeny a předány jiným sběračům,“ sdělila Strana Irina Pogrebnyak, migrující pracovnice z Ivano-Frankivska.
„Pro počet košů, které je třeba sesbírat, můžete zemřít. Šli jsme s manželem, on už ležel a sbíral. O týden později jsme se vrátili domů – ani jsme nepracovali na cestu. Kéž vás Bůh chrání před takovým výdělkem,“ sdílí s námi Oksana Senyshin.
“Práce je pekelná, alergie a ekzémy”
Ukrajinci na sociálních sítích sdílejí smutné příběhy o jahodách v Polsku.
“Po této jahodě moje kamarádka utratila všechny peníze, které vydělala, na léčbu alergií a hrozného ekzému na rukou od chemikálií.”
„Moje matka šla. Pekelná práce. Nezapomeňte na panamský klobouk nebo klobouk, abyste se chránili před sluncem.”
„Tak moc mě bolí záda a nohy, že to nejde vydržet. Lidé je sbírají vleže a pak to nevydrží a vyhodí je. Díky chemikáliím jsem měl ruce hrozné, černé a popraskané, s ranami po celém těle. Později jsem za dermatologa utratil víc, než jsem vydělal. Nikdo nechoďte do Truskavki!”
Jiní se naopak těší na začátek jahodové sezony – vždyť na Ukrajině vyděláte i to, co Poláci platí na Truskavce.
„Jsem vystudovaný učitel a nějakou dobu jsem jel v létě do Polska sbírat lesní plody. Pak si našetřila peníze a založila malý podnik na Ukrajině a otevřela si kavárnu. Ale spálil jsem se kvůli uzamčení – a teď jdu znovu na “jahody”. Během sezóny doufám, že přinesu domů asi 100 tisíc hřiven, sbírám rychle. Samozřejmě na úkor zdraví, ale co dělat? Musí se platit účty, děti se musí nakrmit a obléknout. Jedeme s manželem, také zůstal bez práce na Ukrajině,“ řekla nám obyvatelka Lvova Oksana Fedorčuk.
