Nejednou jsem slyšel řeči, že jak květiny na záhoně, tak pokojové květiny jsou dobré na zálivku močí – lépe rostou a bohatěji kvetou. Samozřejmě jsem slyšel opak – že je to úplný nesmysl.
Ale jak opravdu?
Má někdo? skutečný zážitek takové zavlažování?
Pojďme si probrat všechna pro a proti.
- Přečtěte si všechny komentáře od začátku:
- 3
Škrkavky nežijí v rybách, zejména v moři. V zásadě se infekce helminty vyskytuje při konzumaci špatně umyté zeleniny a bylin. Proto je nyní povinné kontrolovat zeleninu na obsah vajíček helmintů. Všechna zvířata v exkrementech mohou obsahovat larvy nebo vajíčka helmintů. Proto je lepší hnůj (podestýlku) dekontaminovat. Dochází k přirozené dekontaminaci, kdy se hnůj přehřeje, teplota uvnitř stoupne nad 60 stupňů a larvy nebo vajíčka hynou, případně do něj zasahují nehašené vápno nebo horký popel. Zároveň se dezoxidovaly a obohatily (v případě popela) draslíkem
Můj manžel nějak přinesl půdu z ohrady JZD krav. Tam byla celá země nasycena hnojem a tedy močí. Na 4-5 let se zahrada zazelenala a potěšila mě dobrou černou zemí . a pak . všechny mé postele byly pokryty bílým povlakem . a všechno začalo na tomto místě velmi špatně růst. Samozřejmě jsem zemi neochutnal, ale myslím, že to byla močová sůl! A pak bylo VELMI těžké tuto zemi zušlechtit! A teď v té oblasti všechno špatně roste. Nekontroloval jsem půdu na kyselost, ale myslím, že půda se tam stala velmi kyselou. Země se zdá být také černá. ale všechno roste špatně. Náhoda . nebo něco jiného okyselilo nebo zasolilo půdu. Hřeším na zemi z ohrady nasáklé močí. Chovali jsme naši krávu, ale nikdy jsme na zahradu nevylévali tekutý močový kal (pod podlahou v kravíně jsme pro tento účel vykopali velký sud).
Přátelé, ale v přírodě jak to je – zvířata čůrají, kakají na zem a rostliny se masivně nevyhubí, půda se nezasoluje.
Lidský a živočišný odpad jsou podle složení organická, dusíkatá hnojiva s přítomností minerálních solí.
Před revolucí byl obsah latrín vysoce ceněn jako hnojivo.
„Hodnota lidského zlata jako hnojiva je 8-10krát vyšší než u hnoje.
Používá se hlavně tam, kde je úroda tak vysoká, že vyžaduje zvýšené hnojení.“ (“Lidová encyklopedie”, 1912)
V přírodě leží hnůj v tenké vrstvě, prohřátý slunečními paprsky, vysušený, dezinfikovaný, zvětralý.
Pro jeho neutralizaci pro použití na zahradě a na zahradě je nutné jej kompostovat smícháním s materiály s vysokým obsahem uhlíku, vláken (sláma, suché listí, piliny).
Moč je nutné ředit v poměru 1:10, v některých případech i vyšším, 1:20.
Někdy se doporučuje zalít řepu solným roztokem pro zlepšení chuti a zvýšení sladkosti nebo pro tento účel lehce přidat půdu. Ale je lepší, když je sůl nahrazena roztokem moči 1: 5.
Existují i speciální kompostérové toalety, kam se při návštěvě přidává rašelina a po naplnění a zkompostování se obsah použije.
Navíc se prodávají speciální bakterie, které obsah záchůdků přeměňují na hnojivo.
Člověk by neměl jednoznačně odsuzovat zemědělskou zkušenost Stalinovy doby.
Od konce 40. let realizujeme program ochrany půdy šetrný k životnímu prostředí, sestavený na základě prací předních vědců – agronomů Dokuchaeva, Kostycheva, Williamse, určený k překonání sucha a hladomorů, které se v zemi již dlouho opakují.
Podél ní byly vysázeny lesy a lesní pásy ve stepích, upraveny kanály a rybníky a byl zaveden ekologický systém hospodaření na loukách založený na organických metodách.
Již první etapa realizace tohoto plánu umožnila porazit sucha a hladomor a výrazně zvýšit produkci zemědělských produktů.
Jeho konečné zavedení v roce 1965 mělo za cíl učinit ze SSSR jednoho z prvních dodavatelů zemědělských produktů šetrných k životnímu prostředí.
Bohužel byl plán ihned po Stalinově smrti v roce 1953 omezen.
A Chruščov, který přišel později, vykácel většinu lesních pásů vysazených pod ním, opustil rybníky, kde se chovaly ryby, a uzavřel mnoho těžebních stanic.
Nepromyšlenými opatřeními zruinoval JZD, takže v zemi vznikla potravinová krize a SSSR poprvé koupil chléb v zahraničí.
Následně Brežněv vynaložil značné úsilí na obnovu zemědělství a byla přijata opatření na ochranu půdy, ale ekologické plány v rozsahu stalinského plánu transformace přírody již bohužel nebyly realizovány.
Zapomnělo se také na systém ekologického travnatého zemědělství a plodiny se začaly získávat zaváděním především minerálních hnojiv.
Zároveň zvyšují náchylnost rostlin k chorobám a škůdcům, snižují jejich bezpečnost a sám si pamatuji, jak jsem tehdy v obchodech nakoupil spoustu shnilých brambor a nás, zaměstnance města, poslali do prodejen zeleniny do vytřídit je a bylo jasné, že spousta odpadu.
Měli jsme ale vynikající zkušenosti, které mohly zajistit vysokou úroveň zemědělství v zemi.
Ale bohužel se zkušenostmi ze Stalinovy vlády v naší zemi začalo být zacházeno podezřívavě a na cenný podnik se zapomnělo.
A plně souhlasím s výše uvedeným tehdejším tvrzením o lidském zlatě a minerálních hnojivech a domnívám se, že plošné vnucování minerálních vod je sice pro výrobce prospěšné, ale nepřispívá ke kvalitě výrobků a minerální hnojiva by měla být aplikována pouze tehdy, když je opravdu nutné se bez něj obejít a v moderních formách, které zlepšují vstřebávání a jsou pro půdu neškodné.
A také šířeji využívat různé druhy organické hmoty, včetně odpadních látek lidského těla, zvláště když dnes existují kompostérové toalety a mnoho mikrobiologických přípravků, které umožňují obsah latrín bezpečně zpracovat.
Určitě na moči, zelenina a květiny porostou velmi dobře. Znám některé babičky, které hnojí pouze zředěnou močí a jejich zahrádky k závisti ostatních vždy potěší bujarou úrodou. Ale nevím, jak moc je to škodlivé nebo nakažlivé.
Na jaře jsem se na netu dočetl informaci, že je užitečné obsah papiňáků zahrabat do postelí, zvláště na chudých pozemcích. Mol zlepšují strukturu a zároveň působí jako hydrogel. Provedl jsem experiment))) – dal jsem velkou plenku pro dospělé do kbelíku a tři dny jsem vyléval moč z dětského hrnce. Když to bylo v kbelíku, nezdálo se, že by smrdělo, ale když jsem se snažil získat plenku, nejenže jsem ji nemohl rozhýbat, ale obecně jsem ji naléhavě poslal do koše a ohrnul jsem nos)) ) Pravda, možná jsem vzal špatnou plenku)) potřebujete ty, které tvoří gel, a já měl po ruce nejjednodušší bavlnu.
Psí moč. Dříve byla kousek od domu zelená plocha s trávou a psy, odcházející z domu, psalo se tam. Občas tam někdo začal jezdit autem a ušlapal (nebo opustil) holou zemi. V těch místech, kudy tekla psí moč, tráva rostla velmi rychle. I když se věří, že by to mělo být naopak. A když jeden čas žilo v maminčině voliéře hodně psů a ta voliéra měla cca 30×10 m, tak jsme pelyněk a quinou během léta párkrát pokáceli sekerou – vyrostli přes 2 metry i se stromem kmeny.
Ale na hnojivo samozřejmě nepoužiji ani psí, ani lidské exkrementy. I když používám hnůj od zemědělských zvířat a ptáků.
Když moje vnučka šla do mateřské školky, všiml jsem si bujných pokojových květin s velkými tmavě zelenými listy a velmi zářivými květy na oknech v její skupině. Pak chůva tajně prozradila, že obsah dětských květináčů neustále přidává do vody na zalévání květin. A nebyl tam žádný zápach.
aha, to je ono. Nikdy by mě nenapadlo, že je možné zúrodnit půdu sykuky. Zdá se mi, že to jsou další babiččiny pohádky. Inu, který rozumný člověk by pohnojil svou zahradu močí, jak to tedy je?!
A víte, kdysi dávno, kdy se o AIDS ani moc neslyšelo a likvidace všech nástrojů z odběrů krve v laboratořích zřejmě nebyla nutná (byla sterilizace a autokláv atd.) udělal jsem obecný krevní test z prstu.Tak tady jsem viděl na parapetech laborantů bujné sazenice (bylo to na jaře).Ptal jsem se kamaráda, který tam pracoval, jak a proč? Odpověděla, že zředěná krovushka zalévá. Byla jsem, jak se teď říká, v šoku! Od babičky jsem samozřejmě už dávno slyšel, že rostliny se po umytí masa zalévají vodou, ale slyšel jsem jen to. I když zřejmě veverka)
Slyšela jsem také, že tchyně často bere kytky k vodě, vy omýváte maso a zatímco krev leží, polije ji touto vodou. A z vařících vajec se voda nevylévá .
Moje matka vždycky polévala květiny krvavou vodou z masa. Květiny se jednoduše proměnily – staly se silnými, šťavnatými, jasnými. Zvláště vynikly begónie s červenými třásněmi. Mají velmi rádi krev.)
V příručce z roku 1963 si pamatuji, že bylo napsáno, že voda z mytí masa se určitě používá v zahradnictví, ale s tím, že mouchy se dají chovat. Samotná kniha se u mě bohužel nedochovala – vyhořela spolu se starými lázněmi asi před 15 lety.
Zalévá se krvavá voda z namočeného masa a pokojových květin. Milují tento druh vody. Musíte pouze filtrovat pro vnitřní prostory.
Jedna věc je špatná – moderní maso je někdy nacpané tak upřímnými odpadky, že je děsivé je zalévat. Navíc někdy tekutina vyteče, až když je maso hodně horké, tzn. dáte ho jako malý a suchý kousek na smažení a do půl pánve z něj teče „voda“, načež maso samotné chutná spíš jako starý hadr.
V ostatních věcech, s určitým rozvojem ekonomiky jsem se od tohoto systému trochu vzdálil, na druhou stranu mě někdy omrzí jíst hloupě jedno kozí maso a kupované vepřové a hovězí nebo dokonce kuřecí, pokud měl ztráty na drůbeži kvůli liškám. Pravda, tato problematika je víceméně uzavřená – lišky se lezeckým oblastem s alabai jednoznačně vyhýbají. Uvidíme, zda na jaře život dopadne více či méně úspěšně – pak samozřejmě koupím mláďata na odchov. A dokonce i vánoční salát Olivier byl na kozím mase
Mladý Alabay. Zdá se, že pes by měl výrazně vyrůst.
Páni, jen malé bílé medvídě Umka.
A do masa, alespoň do kuřecího, se voda často vstřikuje injekčními stříkačkami, aby se zvýšila hmotnost a hmotnost.
Při namočení nebo nalití uvnitř to není tak tragické, je to jen přeplatek jen v penězích, mnohem horší je, když se do masa přidávají speciální přísady zadržující vodu, které pak kazí chuť masa, vážně škodí kloubům v těle, které toto maso pozřelo.
Pes je úplně bílý.
Ano, jedna moje kamarádka měla bílou bengálskou růži – pastvu pro oči a vždycky říkala, že růže se mají zalévat takovou vodou
Rostliny v květináčích potřebují neustálé krmení. Voda po uvaření zeleniny, po propláchnutí masa, ryba je na tom moc dobře.A dichorizandra, zlatý knírek, miluje, když ji zalévám vodou se zbytky mléka, citron miluje vodu zpod ryby.
Soused na venkově poradil zalévat rajčata zředěnou močí – zvyšuje se obsah cukru v ovoci.
Rostliny mohou a měly by být zalévány močí. Bydleli jsme 10 let v soukromém domě. Celá rodina, zejména děti, močí na zahradě pod stromy a na rostliny a pod rostliny a nikdy s rostlinami neměli problémy. Naopak rostliny rostou jen lépe. Moč nemůže být škodlivá pro rostliny, protože příroda je navržena tak, aby močila na rostliny
A můj malý vnuk ráno na dači šlukuje (promiň) z verandy, tak na tomto místě tráva shořela, místo trávy je místo žluté skvrny
Pokud neustále píšete na stejné místo, může to být škodlivé. Všechno potřebuje míru. I příliš časté zalévání obyčejnou vodou může rostlinu naplnit, nemluvě o dostatečně nasyceném roztoku solí a organické hmoty, kterým je moč. Pokud budete občas močit na různých místech zahrady, příroda bude recyklovat.
Souhlasit. Stačí napsat na zahradě na různá místa. Pro chlapce je to jednodušší)) můžete nalít moč rovnoměrně))
Ano, taky se přiznám. V hlubokém dětství, pravděpodobně v 5 letech, jsem bydlel v létě s babičkou na soukromém domě a velmi se bál chodit na jejich venkovní záchod typu “záchod”. Byla tam velká díra, páchlo to a hlavně se tam usadily hrozné vosy, které si udělaly hnízdo u stropu. O tom, proč se jich moji prarodiče hned nezbavili, historie mlčí, ale faktem je, že jsem se zase jednou pokusil nechodit na záchod. A v malém tajně odběhla do zahrady a vybrala si trvalé odlehlé místo v rohu. Postupně se tak vytvořila haléřová „pustina“. Nic nerostlo, holá země. Možná samozřejmě ve zředěné formě a na velké ploše – to je dobré, ale takhle – netřeba
Loni v létě jsem obsah dětského květináče (dříve zředěného vodou) u dače vysypal výhradně do záhonů. Květinám se to moc líbilo, hlavně lilie a vonný tabák. Takové zářivé listy na liliích dříve nebyly. Vonný tabák rostl více než metr vysoko a listy, skoro jako lopuch, pro mě to bylo úžasné. Hodně se rozrostla i petúnie. Takže v používání moči na květiny nevidím vůbec žádný zločin. Opět jde o osobní přístup každého zahradníka. Kolik lidí, tolik názorů (jako ve všem, obecně.)
Cibulovité rostliny mají velmi rád NZ – tulipány, gladioly atd. Moje příbuzná pěstovala květiny na prodej, takže na podzim nosila kbelíky z domácího pouličního záchodu do skleníku, promíchala to se zemí, připravila půdu a pak zasadila žárovky . myslím, že jste uhodli, co se stalo na jaře! Její květiny v ranním „letu“ se vyprodaly a ona běžela do práce.
Naléhavě jsem sloužil v Korsakově na Jižním Sachalinu, a tak tam žili převážně Korejci v soukromém sektoru. Na jaře se po ulici nedalo chodit, nosili obsah po zahradě z pouličních záchodů, takže na začátku léta jako první vyrazili na pouliční trhy se zeleninou, rajčaty, okurkami, další pastvou pro oči!
Páni!
Máme sousedku vzadu z Jihu, babičku, je jí už 90 let. Neustále nutí svého syna vylézt z venkovní toalety na zahradu!
Naši sousedé (ještě v dobách mého dětství) uprostřed léta vyprázdnili venkovní záchod na zahradě. Smrad byl po celé vesnici, ale úrodu nám všichni záviděli!
Mám na zahradě jabloň. Pozdě. Neřeknu typ. Chuť lehce připomínala zelenou kdouli. Letos jsem zaléval kruh v blízkosti kmene zředěnou močí. Nepršelo. Zalévání je vzácné. Sklizeň, stejně jako v minulých letech. Ale ta chuť. mimořádná. Bonbón. Šťavnatý. Poprvé za 10 let jsem je jen snědl a vychutnal si je. Kdysi jsem to rozdával a nenechal jsem si moc ovoce pro sebe. Kvůli jejich nedokonalé chuti nebyla chuť.
Moč je plně využita, jen je nutné, jako u každého hnojiva, dělat to s mírou, a nelít na rostliny neředěné kbelíky. Hloupě je “spálit” a je to.
Používají se také fekálie, ale po jejich úplném přehřátí a přehřátí by se mělo provádět při vysoké teplotě (kvůli práci bakterií) na speciálních místech a ne jen někde se něco, co nebylo v kompostu, povalovalo a házelo do zahrada, vůbec nedezinfikovaná.
Přírodní hnojivo. Je to velmi užitečné. Sám pravidelně hnojím půdu svou organickou hmotou. Rostliny rostou velmi dobře
Abych byl upřímný, vlastní moč používám na zahradní plodiny již 3 roky. Nezaznamenal jsem vážný průlom v růstu a vývoji rostlin. Používám to následovně: od ledna začínám sbírat do uzavřených igelitových sáčků s víčkem (ty se používají v potravinářství pro zásobování smetanami, kondenzovaným mlékem apod.). Jakmile roztaje sníh a rozmrzne země, vezmu velké páčidlo a dělám díry do cest a blízkokmenových kruhů stromů a keřů, půl metru hluboké, páčidlem rozevřu díry širší. Práce to není snadná, trvá několik dní. Moč naliju do kbelíku, protřepu, smíchám s vodou 1:5, naliju do konve a jdu plnit díry v zemi. 2x denně, opakovat za týden. Není cítit žádný zápach, vše se vsáklo do půdy.
Považuji tuto událost za dobrý jarní top dressing na zahradu, i když nevidím žádné zjevné viditelné výhody.
Můj dotaz zní takto: Moč obsahuje na dně nádoby hustou usazeninu soli – lze ji použít jako hnojivo protřepáním nebo ji odstranit?
Nejznámější hnojivo “Carbamid” není nic jiného než dehydratovaná moč dobytka. Pokud jde o lidskou moč, ano, je to hnojivo. Co jedí rostliny? Roztoky solí draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu atd. Tyto chemikálie jsou molekulární strukturou totožné s lidskou i kravskou močí. Zde jde spíše o jejich procentuální složení vůči sobě. Zda zalévat močí, zda dávat lidské hovínko do postelí, je čistě psychologická otázka. Měl jsem tetu, která byla chovatelkou křečků. V jejím domě byla jedna místnost zcela zaplněna kbelíky, ve kterých seděly rodiny křečků ve sklenicích. Dno plechovek bylo pokryto pilinami. Každý týden tyto piliny vyměňovala a rozházela je špinavé, s křeččími výkaly, přímo na postele. Měla dobrou úrodu. Stejně tak vždy používala výkaly ze záchodu na zahradě. Luxusní byly především květiny a petržel.
A dál. Muž, který pěstoval rajčata. Na zahradě měl velkou dřevěnou bednu, do které v období podzim-zima-předjaří dával plastové lahve s močí. V létě jsem tímto hnojivem přikrmoval rajčata. Viděl jsem jeho skleníky z De Barao. Chladný.
Nyní o pouličních záchodech. Před pár lety jsme koupili soukromý dům na vesnici jako daču. Většina zde má hluboké jámy, jejichž zaplnění trvá 5-7 i více let. Šli jsme jinou cestou. Manžel hloubí asi metr hlubokou díru. Příští rok vykope nový, přestaví budovu. Do staré jámy přidáme trávu, slámu, zeminu a zasadíme strom.
Celý život bydleli v soukromém domě s velkou zahradou. A tak manžel a potom i syn každé ráno a nejen ráno nalévali jabloň pod kořen tak (jabloň stojí na velmi odlehlém místě za letní kuchyní), že ji nebylo nutné zalévat. Takže jabloň vždy dávala největší a nejchutnější jablka.
Moč považuji za dobré hnojivo. Já sám pravidelně chodím na daču v malém na zahradu. Hlavní je nejít na stejné místo.
Někteří považují za neslušné a obscénní močit na vlastní zahradě, a to navzdory skutečnosti, že tato praxe je prospěšná po tisíce let.
Moderní zahrádkáři a zemědělci jsou nuceni uchýlit se k drahým hnojivům, aby poskytli své plodině tolik potřebné živiny. Paradoxem je, že většina z nich je obsažena. v naší moči.
Výroba průmyslových hnojiv je obvykle spojena s intenzivní těžbou rud obsahujících fosfor a draslík. Spalování zemního plynu při vysokých teplotách izoluje tolik potřebný dusík ze vzduchu, který dýcháme, při chemické reakci náročné na CO2. Rostliny mimo jiné využívají všechny tři prvky k fotosyntéze.
Naše moč je však plná fosforu, draslíku a dusíku, vše ve formě snadno dostupné rostlinám.
A co víc, v porovnání s našimi výkaly je moč, když opouští naše tělo, díky obsaženému čpavku poměrně sterilní. Pouhé pasivní skladování kanystrů při teplotě 22 až 24 °C po dobu 2 až 3 měsíců je dostatečné k usmrcení zbývajících patogenů.
Moderní postupy
Ne všechny zemědělské pozemky na Zemi se mohou pochlubit černozemí. Mnoho farmářů, například v odlehlých oblastech Nigerské republiky, se kromě drsnějších povětrnostních podmínek potýká s vyčerpáním půdních živin a snaží se udělat cokoli pro stimulaci růstu plodin.
Tým vedený výzkumníkem Hannatou Moussou z nigerského Národního institutu pro zemědělský výzkum se tedy rozhodl oživit starodávnou praxi používání moči jako hnojiva, avšak s některými moderními obraty, jako je základní hygiena.
Skupina nigerijských žen dobrovolně pomohla Mussovi a jeho kolegům testovat močová hnojiva na jejich farmách. V těchto drsných zemích subsaharské Afriky přispívají ženy k produkci potravin více než muži, ale nemají kontrolu nad půdou ani zdroji a nemají snadný přístup k informacím.
Tyto ženy často skončí u plodiny s nejchudšími živinami v regionu, u afrického prosa (Cenchrus americanus).
Dobrovolníci byli rozděleni do dvou skupin: první pokračovala v používání tradičních zemědělských metod, zatímco druhá používala moč s hnojem a bez hnoje na svých pokusných pozemcích.
Během tří let (2014 až 2016) a 681 pokusů u těch, kteří používali moč, se výnos prosa zvýšil v průměru o 30 %. Rozdíl byl tak zřejmý, že se k podobným technikám bez pomoci vědců začalo uchylovat i mnoho dalších žen v této oblasti.
Vědci jsou přesvědčeni, že používání lidské moči v průmyslových zemích by mohlo nejen zvýšit výnosy plodin a snížit zdroje, které vyžadují intenzivní využívání fosilních paliv, ale také ulevit systémům čištění odpadních vod a vody.
Online publikace TechInsider
Zakladatel Fashion Press LLC: 119435, Moskva, Bolshoy Savvinsky per., 12, budova 6, patro 3, místnost II;
Adresa redakce: 119435, Moskva, Bolshoi Savvinsky lane, 12, budova 6, patro 3, místnost II;
Šéfredaktor: Vasilenok Nikita Alexandrovič
Redakční e-mailová adresa: info@techinsider.ru
Telefonní číslo redakce: +7 (495) 252-09-99
Označení informačních produktů: 16+
Online publikace je registrována Federální službou pro dohled nad komunikacemi, informačními technologiemi a hromadnými sdělovacími prostředky, registrační číslo a datum rozhodnutí o registraci: řada EL č. FS 77 – 84123 ze dne 09. listopadu 2022.
© 2007 — 2023 Fashion Press LLC
Při zveřejňování materiálů na Stránkách uděluje Uživatel společnosti Fashion Press LLC bezplatně nevýhradní práva k používání, reprodukování, distribuci, vytváření odvozených děl, jakož i k předvádění materiálů a jejich uvádění na veřejnost.
