Pšenice je třetí největší obilninou z hlediska produkce, za rýží a kukuřicí, a druhou největší obilninou pěstovanou jako potravina. Podle amerického ministerstva zemědělství USDA byla v roce 2022 celková celosvětová sklizeň pšenice 780,5 milionů tun.
Čína si udržuje pozici největšího světového producenta pšenice, za posledních 20 let sklidila 2,5 miliardy tun, což je 17 % světového celku.
Rusko zůstává největším světovým exportérem s objemem exportu v roce 2021 přesahujícím 7 miliard dolarů.
Obsah
Top 10 zemí produkujících pšenici
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) má deset zemí lví podíl na celosvětové produkci pšenice.
Top 10 největších světových producentů pšenice pro rok 2022
Místo v žebříčku
Procento celkové světové produkce
Vyrobeno (miliony tun)
Evropská unie celkem
Vývozci a dovozci pšenice
Globální vývoz pšenice se v roce 2021 odhaduje na 55,8 miliardy dolarů, podle zprávy USDA. Ve srovnání s rokem 2017, kdy byl export oceněn na 39,1 miliardy USD, se mezinárodní tržby zvýšily o 42,7 %.
Od roku 2020 do roku 2021 se hodnota pšenice vyvezené do celého světa zvýšila o 24,2 %.
5 největších vývozců pšenice podle zemí pro rok 2021
Objem vývozu (miliardy dolarů)
Procento z celkového objemu
Podle měsíční zprávy ministerstva zemědělství USA v letech 2022-2023. vývoz a dovoz jsou rekordně vysoké. Indický zákaz vývozu kvůli vysokým světovým cenám a suchu podle Andreje Sizova, ředitele analytického centra SovEkon, potravinovou krizi prohloubil, ročně z trhu vypadlo asi 8,5 milionu tun pšenice. Rekordní produkce pšenice v Rusku, více než 100 milionů tun, podle Ministerstva zemědělství Ruské federace a vysoká poptávka po ní zvyšuje objem exportu. Jen v listopadu 2022 Rusko podle SovEcon vyvezlo 4,3 milionu tun pšenice. Pro období červenec až prosinec se předpokládá, že objemy budou 22,9 milionů tun, což je o 2 % více než v roce 2021. Celkový export pšenice pro roky 2022–2023 je plánován na 43,7 milionu tun.
Největší dovozní země pro červen 2022
Objem dovozu, miliony tun
Vlastní výroba, miliony tun
Světové ceny pšenice v roce 2022
Po prodloužení Černomořské obilné iniciativy v listopadu 2022 se světové ceny pšenice snížily na všech trzích. Důvod: zvýšil se export z Ruska a Ukrajiny, začalo se sklízet na jižní polokouli. Oproti začátku podzimu se tedy kotace pšenice z Argentiny snížily o 13 dolarů za tunu, jde však o nejvyšší cenu ze všech exportérů, protože letošní sklizeň je nejnižší od let 2015–2016.
Australské kotace klesly o 29 dolarů za tunu – země sklízí rekordní sklizeň. Nejvíce klesly ceny v USA, a to o 48 dolarů za tunu. Ruské kotace klesly pouze o 4 dolary za tunu, se stabilní poptávkou – cena je již nejnižší mezi konkurenty.
Ceny pšenice od 7. prosince 2022
Cena za tunu v amerických dolarech
Vliv Ruska a Ukrajiny na světový trh s pšenicí
Vzhledem k tomu, že Rusko a Ukrajina jsou hlavními světovými producenty pšenice, konflikt mezi zeměmi nemohl ovlivnit světový trh. Situace se dotkla i navazujících odvětví. Rusko je tak jedním z největších dodavatelů hnojiv. Sankce a logistické problémy vedly ke globálnímu nedostatku hnojiv, což by mohlo vést ke světovému hladu.
Vyostření vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou vedlo k prudkému nárůstu cen obilí na historické maximum. Pokud bude konflikt pokračovat, ceny dále porostou, především u pšenice. Ve světovém společenství zatím není nedostatek, ale v budoucnu je nevyhnutelný.
Ukrajinská produkce pšenice v této sezóně utrpěla, ne všechny oblasti byly sklizeny. Z více než 6 milionů hektarů osetých ozimů se tak sklidilo jen 4,6 mil. Objem produkce na Ukrajině bude podle odborníků přibližně 20 milionů tun oproti 33 milionům tun v předchozí sezóně. Problém ale není jen ve výrobě, ale také v exportních příležitostech. Černomořská dohoda o obilí otevřela námořní koridory, ale vývoz za celou sezónu podle předpovědí stále klesne o 42 % na 11 milionů tun.
Navzdory tomu, že sklizeň pšenice na Ukrajině v letech 2022–2023 méně než v předchozím období se očekává růst celosvětové produkce. Může za to obnovení produkce pšenice v Kanadě a také rekordní sklizeň v Rusku. Ale i když to vezmeme v úvahu, globální zásoby klesají.
V USA se očekává, že celková produkce pšenice v letech 2022-2023 bude . zůstane stejná jako v letech 2021–2022, stále pod úrovní posledních let. Zásoby v USA budou nejnižší od roku 2007-2008.
Suché počasí v Evropě snížilo úrodu o téměř 3 % oproti loňskému roku. Pokud jde o Indii, zákaz vývozu způsobil velký hluk, ale nehrál významnou roli při kompenzaci ztráty ukrajinských dodávek.
Austrálie vkládá velké naděje, země předpovídá, že sklidí druhou největší sklizeň v historii, 34,5 milionu tun. Silné deště ale vzbuzují obavy o kvalitu.
Na co se připravit v sezóně 2023–2024?
Klíčová nejistota souvisí s Ukrajinou: nejen se schopností sklizně, ale také s exportem. Černomořská iniciativa byla v listopadu prodloužena o 120 dní, ale je jasné, že rizika pro tyto toky přetrvávají. Důležitou roli bude hrát počasí a už teď panují obavy z příští americké sklizně. Je třeba vzít v úvahu i nedostatek hnojiv.
Do konce roku 2022 plánuje USDA zvýšit osázenou plochu o 3,9 %. Ozimá pšenice je kvůli suchu v nejhorším stavu pro tuto roční dobu za nejméně 20 let. To je pro USA špatné, ozimé plodiny tvoří v průměru asi 70 % celkové produkce.
Na Ukrajině bude v příští sezóně plocha ozimé pšenice menší než 4 miliony hektarů, o 38 % méně než letos. To ukazuje na menší sklizeň bez zohlednění dalších faktorů souvisejících s globální situací.
Rusko může mít také potíže s opakováním současného rekordu. Silné deště zpozdily zimní výsadbu a nižší ceny v ruských rublech vyvolávají mezi farmáři nespokojenost. Proto je pravděpodobné, že příští rok sklizeň klesne o 10–15 %.
Jak to ovlivní ceny?
Podle předběžných odhadů, beze změny současných podmínek, budou ceny pšenice v letech 2023–2024 dále růst. Prognózy konkrétních částek zatím nejsou, ale trend je jasný.
Světové zásoby pšenice klesnou za 14 let na historická minima
Podle předpovědí evropských a amerických odborníků světové zásoby pšenice v letech 2022–2023. klesne na nejnižší úroveň za posledních 14 let. Jen Čína neutrpí: je největším světovým producentem, ale její sklizeň je určena především pro domácí spotřebu. USDA věří, že globální produkce zůstane stagnovat, ale rostoucí spotřeba sníží zásoby o zhruba 7 % oproti předchozímu roku. Rusko, Kanada a USA shromáždily velké sklizně, ale to je kompenzováno menšími objemy na Ukrajině, v zemích EU a Argentině. Díky tomu světové zásoby s výjimkou Číny vystačí na 70 dní spotřeby. To je výrazně méně než 90 dní v letech 2018–2019.
Ceny pšenice, které se po prodloužení černomořské dohody o obilí snížily, zatím neodrážejí situaci se zásobami. Ale jak nabídka klesá, budou stoupat.
Předběžné výsledky roku
Podle zprávy Světové banky o potravinové bezpečnosti z 1. prosince 2022:
- Ceny pšenice pokračovaly v sestupném trendu a oproti listopadu klesly v průměru o 8 %. Domácí inflace cen potravin zasáhla téměř všechny země na světě, nejhůře postižené země jsou v Africe, Severní Americe, Latinské Americe, jižní Asii, Evropě a Střední Asii. Patří mezi ně Zimbabwe, Libanon, Venezuela, Turecko, Argentina a Írán.
- Rozšíření Černomořské obilné iniciativy snižuje riziko celosvětového nedostatku potravin. Podle generálního tajemníka OSN dohoda sníží ceny obilí a hnojiv. Vývoz pšenice z Ukrajiny je však výrazně pod úrovní roku 2021. Kvůli logistickým potížím mnoho ukrajinských farmářů snížilo svou výměru. Dohoda o obilí snížila globální ceny pšenice, ale náklady na základní produkty na bázi pšenice (chléb, těstoviny) zůstávají vysoké kvůli slabým místním měnám a rostoucím cenám energií.
- Podle prognózy FAO z 11. listopadu 2022 stoupne globální účet za dovoz potravin v roce 2022 na 1,94 bilionu USD. To je rekordní hodnota, o 10 % vyšší než v roce 2021. Očekává se však, že tempo růstu v následujících měsících poklesne: rostoucí světové ceny sníží kupní sílu dovážejících zemí. Vzhledem k tomu, že je pro dovozce obtížnější financovat mezinárodní náklady, zvyšuje se riziko nedostatku základních potravin. Prognóza také poskytuje odhady pro zemědělský dovoz: v roce 2022 činil účet 424 miliard USD, což je o 48 % více než v roce 2021 a 112 % od roku 2020. Většina nákladů pochází z hnojiv a elektřiny.
Krize zdůrazňuje křehkost potravinového systému uprostřed globálního konfliktu, změny klimatu a ekonomických nepokojů. Do budoucna by se proto globální politiky měly zaměřit na odolnost vůči jakékoli vyšší moci prostřednictvím podpory udržitelné výroby v zemích závislých na dovozu a větší flexibility ve vzorcích výroby, obchodu a spotřeby. To je zvláště důležité vzhledem k tomu, že většina potravinářských výrobků se konzumuje v tuzemsku. Jen asi 20 % světové pšenice se vyváží, a proto situace s Ukrajinou způsobila takový šok z hlediska objemů světového obchodu – Ukrajina tvoří více než 8 % světového trhu. Krátkodobě hlavní cíl: zastavit riziko nedostatku potravin prostřednictvím dodatečných dodávek do zemí v nouzi a rozvojem místní produkce. Z dlouhodobého hlediska – vyvinout nový, efektivnější systém, který kombinuje různé nástroje:
- Růst produkce.
- Podpora používání hnojiv.
- Snížení spotřeby.
- Snižte plýtvání potravinami.
- Snížení obchodních překážek.
To nám umožní udržet stabilitu tváří v tvář jakýmkoli otřesům, včetně pandemie nebo změny klimatu.
