Pro stanovení vypočtené dávky hnojiv pro programovatelnou plodinu je nutné znát míry spotřeby živin pro vytvoření jednotky plodiny (tabulka 10) a korekční faktory pro dávky hnojiv s přihlédnutím k obsahu mobilních forem fosforu a draslíku v půdě (tabulka 11).
Tabulka 10 – Normy pro spotřebu hnojiv pro získání 1 centu úrody, kg a.i.
v podmínkách Ťumeňské oblasti
| Kultury | Míra spotřeby na 1 cent úrody, kg a.i. | ||
| Dusík | fosfor | draslíku | |
| Zimní pšenice | 2,8 | 2,7 | 2,2 |
| zimní žito | 2,3 | 2,1 | 1,9 |
| Jarní pšenice | 2,1 | 2,4 | 1,9 |
| Ječmen | 2,1 | 2,0 | 1,9 |
| Oves | 3,7 | 3,6 | 3,4 |
| Proso | 2,8 | 2,7 | 2,5 |
| Pohanka | 3,0 | 2,9 | 2,6 |
| Kukuřice na zrno | 2,0 | 1,7 | 1,4 |
| Silážní kukuřice | 0,27 | 0,26 | 0,24 |
| Hrách na zrno | 1,1 | 3,0 | 1,6 |
| Sója na zrno | 1,2 | 3,4 | 1,6 |
| Vika na zrno | 1,0 | 2,3 | 1,6 |
| Cukrová řepa | 0,5 | 0,49 | 0,48 |
| Krmná řepa | 0,18 | 0,18 | 0,16 |
| Brambory | 0,47 | 0,47 | 0,46 |
| Jednoleté trávy (seno) | 1,7 | 1,5 | 1,2 |
| Vytrvalé trávy (seno) | 1,17 | 1,29 | 1,29 |
Výpočet aplikačního množství hnojiva se provádí s ohledem na hodnotu naprogramovaného výnosu (použijte minimálně 2 metody) a stupeň zásobení půdy mobilními živinami (tabulka 2). Výpočty se provádějí podle následujícího vzorce:
(4) D = Yп x H x K, kde
D je dávka (norma) aplikace hnojiva pro odhadovaný výnos, kg/ha a.i.;
Уп – programovaný výnos, q/ha;
H – míra spotřeby hnojiva pro získání jednoho centu plodiny, d.v (tabulka 10);
K – korekční faktor pro agrochemické vlastnosti půdy (tabulka 2), podle obsahu mobilního fosforu a draslíku (tabulka 11).
Tabulka 11 – Korekční faktory pro dávky hnojiv, s přihlédnutím k mobilním formám fosforu a draslíku
| Obsah, mg/100 g půdy | Stupeň zásobení půdy živinami | Korekční faktory | ||
| Р2О5 podle Kirsanova | К2Asi podle Maslové | pro dusíkatá hnojiva | pro fosfor a draslík | |
| méně než 2,5 | méně než 5 | velmi nízký | 1,2 | 1,5 |
| 2,5-5,0 | 5-10 | nízká | 1,1 | 1,2-1,3 |
| 5,0-10,0 | 10-15 | průměrný | 1,0 | 1,0 |
| 10-15,0 | 15-20 | zvýšil | 0,9 | 0,7-0,8 |
| 15,0-25,0 | 20-30 | vysoké | 0,8 | 0,4-0,6 |
| více 25 | více 30 | velmi vysoko | 0,7 | 0,1-0,3 |
Koeficienty pro dusíkatá hnojiva určuje P2О5.
Naprogramovaný biologický výnos zrna ozimé pšenice je 48 centů/ha.
Obsah mobilního fosforu je 15 a draslíku 18 mg/100 g půdy (tabulka 2). Spotřeba na 1 cent ozimé pšenice (tabulka 10) je: dusík – 2,8; fosfor – 2,7; draslík – 2,2 kg a.i. Korekční faktory pro fosforečná a potašová hnojiva (tabulka 11) jsou 0,8 a pro dusík – 0,9. Dosazením dat do výše uvedeného vzorce dostaneme:
D dusík u48d 2,8 x 0,9 x 121 uXNUMXd XNUMX kg a.i.
D fosfor u48d 2,7 x 0,8 x 103,7 u48d 2,2 kg a.i. D draslík u0,8d 84,5 x XNUMX x XNUMX uXNUMXd XNUMX kg a.i.
Dále je třeba získané výsledky převést na q konkrétních hnojiv. Pro získání 4,8 t/ha zrna ozimé pšenice je tedy na hektar nutné aplikovat:
Dusičnan amonný: 121_34 = 3,6 c
Superfosfát: 103,7:20 u5,2d XNUMX c
Draselná sůl: 84,5:40 u2,1d XNUMX c
Líbil se vám článek? Přidejte si ji do záložek (CTRL+D) a nezapomeňte ji sdílet se svými přáteli:
Používání hnojiv je mocným prostředkem ke zvýšení výnosů plodin, ale aplikace bez zohlednění vlastností půdy a potřeb rostlin snižuje jejich účinnost.
Pro stanovení dávek hnojiv výpočtovou metodou je nutné znát odvod živin z půdy plánovanou sklizní, obsah těchto prvků v půdě a dále faktory využití živin z půdy a hnojiv. .
Dávky hnojiva se vypočítají podle následujícího vzorce:
kde D je dávka hnojiv (v kg účinné látky na 1 ha);
B – odstranění živin se sklizní (v kg na 1 ha);
P – obsah živin v orné (0-20 cm) vrstvě půdy (v kg na 1 ha). Pro stanovení P se obsah mobilních živin (v mg na 100 g půdy) násobí 30′;
КП — koeficient využití půdních živin (v %);
КУ je faktor využití živin hnojiva (v %).
Přibližné odstranění dusíku, fosforu a draslíku (účinná látka) s výnosy plodin je uvedeno v tabulce 42, přibližné koeficienty pro využití živin z půdy a hnojiv plodinami jsou v tabulce 43.
Přibližné odstranění dusíku, fosforu a draslíku z 1 tuny plodiny hlavních produktů (v kg účinné látky)
Obsah mobilního (rostlinám dostupného) dusíku, fosforu a draslíku v mg na 100 g půdy orné vrstvy dodatečně uvádí vyučující v návaznosti na půdní podmínky území, kde se univerzita nachází nebo podle agrochemických kartogramů. pro konkrétní farmu.
Příklad. Vypočítejte dávky minerálních hnojiv, abyste získali výnos ozimé pšenice 40 centů na 1 ha v zavlažovaných stepních oblastech.
Orná vrstva obsahuje 9 mg mobilního fosforu a 7 mg mobilního draslíku na 100 g půdy.
Průměrné míry využití živin z půdy a hnojiv v prvním roce aplikace
(v % původního obsahu)
Z minerálních hnojiv
V tabulce 42 najdeme odstranění živin při sklizni ozimé pšenice a vezmeme odstranění fosforu na 1 tunu hlavního produktu (zrna) rovnající se 15 kg a odstranění draslíku – 30 kg. Při výnosu ozimé pšenice 40 centů na 1 ha bude odstranění fosforu 60 kg a odstranění draslíku 120 kg.
Orná vrstva mobilního fosforu obsahuje 270 kg (9X30) a draslíku 210 kg (7X30).
Při zavlažování lze z hnojiv odebírat faktor využití živin z půdy rovný 15 % u fosforu, 40 % u draslíku, 25 % u fosforu a 80 % u draslíku.
Nyní můžete vypočítat dávky fosforečných a potašových hnojiv na 1 ha:
Obsah dostupných forem dusíku v půdě se během vegetačního období velmi mění. Proto se obvykle očekává, že dávky dusíkatých hnojiv zvýší projektovaný výnos ve srovnání s průměrným výnosem plodin za předchozí roky. Pokud tedy v posledních letech byl skutečný výnos ozimé pšenice 25 centů na 1 ha a v našem příkladu je plánovaný výnos 40 centů na 1 ha, pak musíme aplikovat dusíkatá hnojiva založená na odstraňování dusíku s dodatečným výnosem ozimé pšenice 15 centů za 1 ha.
V tabulkách 42 a 43 zjistíme, že odstranění dusíku z 1 tuny zrna ozimé pšenice dosahuje 40 kg a využití dusíku hnojiva v roce aplikace je 70 %. Dávka aplikace dusíku na 1 ha se tedy bude rovnat:
Stanovili jsme tedy, že k dosažení plánovaného výnosu ozimé pšenice 40 centů na 1 ha je potřeba aplikovat 1 kg dusíku, 86 kg fosforu a 80 kg draslíku na 45 ha hnojivy na bázi aktivních látek. látka N, P2O5 a nyní zbývá vypočítat dávky aplikace hnojiva v tucích. Obsah živin v hnojivech se velmi liší. Takže například dusík v dusičnanu sodném obsahuje 15-16%, v dusičnanu amonném – 35%, v močovině – 46% atd.
Vzhledem k tomu, jaké množství účinné látky je třeba aplikovat a její obsah v hnojivech, lze snadno vypočítat aplikační dávku konkrétního hnojiva v kg na 1 ha pomocí vzorce:
kde x je množství hnojiva (v kg na 1 ha);
D je dávka účinné látky (v kg na 1 ha);
z je obsah účinné látky v tomto hnojivu (v %).
Uvedený výpočet dávek hnojiv je přibližný. Obdobnou úlohu může učitel zadat pro výpočet dávek aplikace hnojiva na kukuřici, brambory, zelí, pastvu apod. ve vztahu k půdním podmínkám oblasti, kde se univerzita nachází. Možnosti úkolů mohou být dány zavedením nejen minerálních hnojiv, ale i organických, jako je hnůj, přičemž je třeba vzít v úvahu, že v průměru obsahuje hnůj N – 0,5%, P2О5 -0,25 % a K20 -0,6%, nebo v každé tuně hnoje N – 5 kg, P2О5 – 2,5 kg a KзO – 6 kg.
Pro přesnější stanovení dávek aplikace hnojiva je použit složitější výpočet zohledňující následný účinek hnojiv aplikovaných v předchozích letech a zohledňující využití minerálních potravinových prvků kulturou z půdních horizontů hlubších než 30 cm.
