Flóra je neuvěřitelně bohatá a rozmanitá. Rostliny jsou schopny žít všude a přizpůsobit se i těm nejdrsnějším životním podmínkám. Lze je nalézt v horkých pouštích, bažinách a na severním pólu. Když se před mnoha lety lidé začali zabývat zemědělstvím, celý rostlinný svět byl rozdělen na divoké a kulturní rostliny.
Rozdíl mezi pěstovanými rostlinami a divokými
Všechny rostliny, které lze nalézt na zeměkouli, jsou rozděleny do dvou velkých skupin:
- Divoký– byliny, keře a stromy, které nevyžadují zvláštní péči. Mohou růst kdekoli, podle toho, kam spadlo semínko, ze kterého rostlina později vyrostla.
- Kulturní– rostliny, které člověk pěstuje a o které pravidelně pečuje. Rostou v zahradách, zeleninových zahradách, chatách, parcích, náměstích.
Všechny rostliny na naší planetě mají mnoho společného: strukturu, stravovací návyky, absorpci oxidu uhličitého a produkci kyslíku. V důsledku lidské činnosti však rostliny získaly mnoho odlišností, a to se týká především způsobů jejich pěstování.
Divoké rostliny jsou tedy schopny dobře růst bez lidského vlivu. K tomu využívají přírodní zdroje, které je obklopují. A i když jsou životní podmínky zcela nedokonalé, rostliny se jim dokážou přizpůsobit. Právě proto, že rostou ve volné přírodě, se jim říká divoké.
Rýže. 1. Lesní houští
Druhy divokých rostlin:
Pěstované rostliny naopak vyžadují pečlivou a pravidelnou péči. Lidé je pěstují, aby získali bohatou úrodu.
kteří spolu s tím čtou
Druhy pěstovaných rostlin:
Jak vznikly kulturní rostliny?
V dávných dobách všechny rostliny na planetě rostly divoce. Starověcí lidé sbírali pouze jedlé bobule, ovoce, kořeny a bylinky a trávili spoustu času jejich hledáním. Situace se změnila, když naši předkové přišli na to, jak pěstovat rostliny pomocí semen, a začali je pěstovat v blízkosti svých osad.
Od této chvíle začaly být plané rostliny postupně domestikovány. Pod lidským vlivem se změnily: staly se většími, chutnějšími a produktivnějšími. Na planetě se tak objevily kulturní rostliny.
Proč je nutné pěstování rostlin?
Kvalita plodů planých rostlin se velmi liší od jejich pěstovaných protějšků. Stačí porovnat bobule lesních malin a pěstovaných: lesní maliny rostoucí ve volné přírodě mají velmi malé plody a nejsou vůbec tak sladké a jejich počet na keři je mnohem menší než počet zahradních malin.
Rýže. 3. Lesní maliny
Slovo „kultura“ v překladu z latiny znamená „zpracovávat“, „pěstovat“. Po mnoho stovek let se lidé starali o rostliny a pečlivě vybírali jen ty nejlepší exempláře. Postupně se tak zlepšovaly chuťové vlastnosti pěstovaných rostlin a zvyšovala se jejich produktivita.
Díky lidskému vlivu se rozrostla i škála výrobků. Pokud má tedy divoká jabloň malé, kyselé, nazelenalé plody, nyní je obrovský výběr jablek různých chutí, barev a velikostí.
co jsme se naučili?
Díky této reportáži na jedno z témat okolního světa pro 2. stupeň jsme se dozvěděli, proč se rostliny dělí na plané a pěstované. Zpočátku na planetě kralovaly pouze plané rostliny, ale v důsledku vytrvalé lidské činnosti se mnohé z nich staly kultivovanými.
Rostliny patří mezi nejběžnější živé organismy na Zemi. Obývají většinu stanovišť, od vyprahlých pouští a vysokých hor až po mořské a sladkovodní útvary. V dávné minulosti, kdy lidé ovládali zemědělství, se rostlinný svět začal dělit na dvě skupiny: divoké a kulturní rostliny.
Jaký je rozdíl mezi pěstovanými rostlinami a divokými rostlinami?
Jak jsme psali dříve, všechny rostliny na Zemi lze rozdělit na divoké a pěstované. Nyní zjistíme, jaké jsou mezi nimi rozdíly a proč se rostliny dělí do těchto dvou skupin.
Divoké rostliny
Fotografie lesní mýtiny – příklad divokých rostlin
К divoké rostliny zahrnuje všechny trávy, keře a stromy, které rostou bez pomoci nebo zásahu lidí. Nebyly speciálně vysazeny lidskou rukou. Divoké rostliny využívají k růstu přírodní zdroje svého stanoviště a jsou schopny se přizpůsobit nejdrsnějším podmínkám prostředí.
Mnoho menších divokých rostlin je často považováno za plevel a někdo kdysi řekl, že plevel jsou květiny rostoucí na nesprávném místě! Zahradníci a zahrádkáři dávají přednost tomu, aby jejich záhony byly bez plevele, který brání růstu pěstovaných rostlin. Přestože divoké rostliny lze nalézt kdekoli, dokonce i v těch nejlépe udržovaných zahradách, obvykle zahrnují flóru divočejších míst, jako jsou stepi, lesy, mokřady, kopce, horské a přímořské oblasti.
Planě rostoucí rostliny jsou součástí biologické rozmanitosti přírody. Poskytují potravu a přístřeší potřebné k podpoře bohaté a zdravé rozmanitosti hmyzu, ptáků a zvířat. Některá zvířata jedí pouze určité rostliny, takže ztráta byť jednoho druhu by mohla vést k vyhynutí těchto zvířat!
pěstované rostliny
Fotografie obilného pole – příklad kulturních rostlin
К pěstované rostliny zahrnují všechny rostliny, které lidé pěstují za účelem získání potravin, zemědělských krmiv, léků, průmyslových a jiných surovin, jakož i pro jiné účely, které uspokojují lidské potřeby. Všechny pěstované rostliny jsou potomky divokých druhů. Díky selekci mohli lidé zvýšit svou produktivitu a přizpůsobit je růstu v neobvyklých podmínkách – na novém území nebo v jiném klimatu.
Pěstované rostliny jsou rozděleny do následujících skupin:
- Dekorativní(růže, narcisy, gladioly, kaktusy, Kalanchoe atd.) – používá se ke zkrášlení zahrad, pozemků pro domácnost, parků a dalších oblastí v obydlených oblastech, jakož i obytných nebo pracovních prostor;
- Obiloviny a obiloviny(pohanka, žito, pšenice, ječmen, oves, rýže atd.) – nejcennější kategorie kulturních rostlin, která poskytuje lidstvu potravu, jakož i suroviny pro průmysl a krmiva pro zemědělská odvětví hospodářství;
- Fazole(hrách, čočka, cizrna, fazole, sójové boby, arašídy, vojtěška, vikev atd.) — všechny druhy luštěnin pěstovaných lidmi pro potravinářské, technické a krmné účely;
- Škrobový(brambory, brambory, maniok, brambory atd.) — zemědělské plodiny, které slouží jako suroviny pro výrobu škrobu nebo potravinářských výrobků s vysokou koncentrací škrobu;
- Cukoronosný(cukrová řepa, cukrová třtina, cukrová palma, topinambur atd.) – rostliny obsahující velké množství sacharózy nebo glukózy ve stoncích, hlízách nebo plodech;
- Olejnatá semena(slunečnice, řepka, oliva, sezam, len atd.) – rostliny ze semen nebo plodů, z nichž se při lisování získávají rostlinné oleje;
- Vláknité(lněné, konopné, bavlněné atd.) – pěstované rostliny pěstované za účelem výroby vláken, z nichž se vyrábí papír, tkaniny, provazy a další produkty;
- Tykve(meloun, dýně, meloun, cuketa atd.) – zemědělské rostliny z čeledi tykvovité, používané pro potravinářské, krmné a léčebné účely.
- Zelenina(rajčata, okurky, mrkev, zelí, ředkvičky, petržel, kopr, celer atd.) – bylinné plodiny, které se pěstují za účelem produkce ovoce, kořenů, cibulí, hlávek zelí a zelí;
- Ovoce(hrozny, jablko, třešeň, meruňka, broskev, mango, pomeranč, papája atd.) — pěstované rostliny pěstované k produkci ovoce, bobulovin a ořechů;
- Stimulace(čaj, káva, kakao atd.) – rostlinné plodiny pěstované pro výrobu potravinářských produktů nebo léků, které mají stimulační (osvěžující) účinek na lidský nervový systém.
Jaké jsou rozdíly mezi divoce rostoucími a kulturními rostlinami?
Na základě výše uvedeného je zřejmé, že rozdíl mezi těmito dvěma skupinami je následující:
- Divoké rostliny:
- nezasazeno lidmi;
- růst nezávisle;
- dobře se přizpůsobit různým podmínkám prostředí;
- může způsobit poškození kulturních rostlin (plevele).
- zasadili lidé;
- dostávat péči (zalévání, hnojiva, hubení škůdců a plevelů);
- často uměle modifikované v důsledku selekce;
- používané lidmi pro potravinářské, krmivářské, lékařské, průmyslové a jiné účely;
- nemají přirozené prostředí.
Jak, proč a kdy se pěstované rostliny objevily?
Divoká pšenice – Einkorn Ararat (Triticum araraticum). Foto: MEDIACRAT / Wikimedia Commons
Lidé pěstují rostliny a provozují zemědělství již více než 10 000 let. Některé druhy se postupně přizpůsobily potřebám lidí a zdomácněly.
Pěstované rostliny jsou zpravidla potomky divokých rostlin, které byly jedlé a cenné pro primitivní lidi. Počátky zemědělství nastaly, když lovci a sběrači našli užitkové rostliny na jednom místě a chtěli je pěstovat na jiném, pokud migrovali. Sbírali semena nebo řízky, aby se je pokusili vypěstovat sami.
První farmáři si také všimli, že některé rostliny mohou vytlačit jiné prospěšné druhy, které pěstovali, a tak je začali plenit. Rostliny, které dnes pěstujeme, mohou být výsledkem tisíců let štěstí a experimentování nebo mezikulturní výměny. Mnoho rostlin používaných v zemědělství bylo záměrně modifikováno (domestikováno) lidmi, aby produkovaly lepší výnosy, chutě a nutriční hodnoty.
Role kulturních rostlin v životě člověka
Když se rostliny kultivovaly, ztratily adaptační vlastnosti, které jim umožňovaly přizpůsobit se podmínkám divokého prostředí. Místo toho si s pomocí lidí vyvinuli jiné vlastnosti. Pěstované rostliny obrovským způsobem přispěly k tomu, že lidem umožnily žít v trvalých sídlech, poskytovaly jídlo, oblečení a léky rostoucí populaci a rozvíjely umění, řemesla a technické dovednosti.
Význam pěstovaných rostlin v životě moderní společnosti je těžké přeceňovat. Hrají důležitou roli ve většině odvětví hospodářství, od zemědělství a průmyslu až po veřejné stravování, zdravotnictví, vědu, obchod atd. Pěstované rostliny nám poskytují potravu, suroviny na výrobu oděvů, léky, krmiva pro zvířata a slouží také k rekreačním či estetickým účelům (okrasné rostliny).
