Pro dobrou úrodu jsou potřeba především dobré, zdravé sazenice. Semena pepře se obvykle líhnou velmi dlouho. Nejprve je tedy namočím do vody z rozbředlého sněhu. V takové vodě je méně nebo téměř žádné soli, které by bránily vylíhnutí semen. A začínám to dělat v únoru.
Je známo, že kořeny pepře neumějí dobře regenerovat a jen těžko snáší trsátko. Rozhodl jsem se proto vůbec nepotápět a vylíhlá semena rovnou zasadit do trvalého květináče. A co víc, nedotknu se svého pepře, dokud nepřistanu na zahradě, jen ho zalévám, krmím a nezapomínám otužovat.
2. Místo přistání – slunné, ale chráněné před horkem a větrem
V květnu vysazuji sazenice pepře na zahrádku, přímo do volné půdy. Pepř nemá rád prohlubování při výsadbě a s kořeny je třeba dávat velký pozor, je velmi citlivý na jejich poškození.
Žiji na jihu a jaro zde přichází brzy, možnost mrazu v květnu je pochybná. V podmínkách severnějších oblastí, při výsadbě pepře na otevřeném prostranství, se musíte zaměřit na třetí dekádu května. Na pepř je vhodné připravit teplé záhony a mít možnost je přikrýt pro případ návratu mrazů.
Ale volím pro něj jednak slunné místo, jednak aby tam byla nějaká ochranná clona (v mém případě kukuřice hraje roli clony). Pokud fouká silný vítr nebo přijde polední vedro, můj pepř je chráněn.
Postele zužuji o 45 cm a průchody jsou obrovské 1 metr nebo více.
Vzdálenost mezi rostlinami na zahradě je minimálně 50 cm.Mám pozemek na kopci a zahradu taky. Moje papriky se proto „koupou“ na slunci (ale, opakuji, kukuřice je v poledne před sluncem chrání).
Při pěstování paprik je třeba pamatovat především na to, že potřebují hodně vody! © Walmart
3. Hodně vody
Před několika lety jsem se přestěhoval na vesnici, předtím jsem vždy žil ve městě. A tak nějak přijdu na návštěvu k sousedce (starší babičce), abych se podíval na zahradu, zjistil, co s ní je, poučil se takříkajíc zkušenostmi. Moji pozornost upoutala paprika, která rostla přímo na záhoně na volném prostranství a byla prostě obrovská!
Pořádné kuličky pepře se nám sypaly přímo před očima a bylo jich ještě víc než v obchodě. Ptám se:
– Čím je krmíte?
Nic, voda.
– No, potřebuje něco z hnojiv?
“Ne,” říká babička. – Jen voda. Potřebujete hodně vody.
A jak ukázaly mé následné zkušenosti, toto je hlavní věc, kterou je třeba pamatovat na pěstování paprik – potřebují hodně vody! Pamatuji si, co říkala moje sousedka babička, zalévám papriky každý den vydatně, vždy teplou vodou, minimálně 10 litrů na metr zahrady.
4. Správné krmení
Zároveň stále krmím svou sladkou paprikou. Moc ne. Poprvé aplikuji hnojivo při výsadbě sazenic na zahradě – k tomu přidám 1 polévkovou lžíci do každé jamky. lžíce minerálních hnojiv a ½ polévkové lžíce. lžíce popela.
Čerstvý hnůj a rašelina nejsou pro pepř jako hnojivo vhodné. Nesnáší přebytek dusíkatých a minerálních hnojiv.
Ash
Popel obsahuje spoustu užitečných minerálů. O výhodách popela a jeho bohatém složení se dá psát dlouho a ne nadarmo se popelu říká „pecní zlato“. Ale co je nejdůležitější, obsahuje hodně draslíku. A má velmi rád všechny lilky a také papriky.
Po celé léto, když se papriky sypou, přihnojuji je popelem jednou za 1 dní. K tomu rozpustím popel ve vodě, takže se lépe vstřebá. Na 10 litrů vody vezmu 10 sklenici popela. Pro lepší rozpuštění nechám pár dní odstát a tímto nálevem zaliju bulharský pepř pod kořen, aniž bych ho ředil. Zalévám vydatně.
Moje půda je hlinitá. Jasan lze aplikovat i za sucha, přímo pod keř. A pak dobře nalít. Ale řešení je o něco spolehlivější. Po takovém vrchním oblékání začíná paprika kvést a masivně se vážou nová zrnka pepře.
Po celé léto, když se papriky sypou, zalévám je jednou za 1 dní roztokem popela
Minerální hnojiva
Několikrát za sezónu používám komplexní minerální hnojiva, ale docela dost – 1 polévková lžíce. lžíce pod každý keř.
Kvasinky
A jednou (na samém začátku sezóny) zaliji papriky kvasnicovou vodou, aby zelená hmota rostla rychleji. Pro přípravu kvasnicové vody rozředím 100 g čerstvého droždí v 5 litrech vody, přidám trochu cukru nebo sirupu ze starého džemu a nechám několik dní stát na slunci. A poté se výsledný roztok zředí vodou 1:10 a zalévá se pod keřem. Trochu tohoto roztoku vyleju, litr – víc ne.
Kvasnicová zálivka je dobré hnojivo, ale odstraňuje z půdy draslík, který je pro pepř tolik nezbytný. Proto bude dalším vrchním obvazem za deset dní popel, který vrátí draslík zpět do půdy.
Jod
Ještě párkrát během sezóny zaliji papriky jodovou vodou. Jód stimuluje růst a chrání rostlinu před chorobami. Zvyšuje imunitu rostliny, podporuje vstřebávání dusíku rostlinou a v konečném důsledku ovlivňuje dobrou sklizeň.
Pro přípravu jodové vody rozpustím pouze 1 kapku jodu (běžného, koupeného v lékárně) ve 3 litrech vody a tímto roztokem zalévám každý keř pod kořenem. Taky trochu – vylévám 1 litr, víc ne. Pokud se totiž předávkujete jódem, může dojít k poškození rostliny, která může i zemřít. Po takovém zálivce by měla být paprika řádně prolita čistou vodou.
Stejným roztokem lze provést vrchní obvaz na list postřikem rostliny na list.
Od vrchního oblékání snad všechno.
Jak rostlina roste a plody se sypou, přivazuji papriku na tyč vykopanou v zemi. © Olga Olshanskaya
5. Určitě vážu papriky
Jak rostlina roste a plody se sypou, přivazuji papriku k tyči vykopané v zemi, jinak se začne ohýbat vlastní vahou. Můžete to udělat stejným způsobem jako s rajčaty, přičemž každý keř opatrně roztlačíte.
Vážení čtenáři! Jak ukazují moje zkušenosti, pro úspěšné pěstování papriky na volném poli toho nepotřebujete tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát. Hlavní je zdravá sazenice, hodně slunce a vody, ochrana před větrem a horkem. Možná máte svá vlastní tajemství pěstování pepře na záhonech, podělte se o své zkušenosti v komentářích k článku!
