Povzbuďte děti, aby se staraly o ptáky a chránily je.
Shrňte poznatky dětí o jarních změnách v životě ptactva.
Kluci, řekněte mi, jaké je teď roční období? Jaké příznaky jara znáte? Když k nám přichází jaro, když se k nám ptáci vracejí z teplých krajin, slavíme svátek. Kluci, dnes naše planeta slaví neobvyklý svátek – Mezinárodní den ptactva. Jsme tu, abychom oslavili příchod jara a přílet ptáků z teplejších oblastí. Tady se oteplilo, oteplilo se vzduch i země. Ptákům trvalo velmi dlouho, než se dostali zpět. Museli jsme cestovat mnoho kilometrů, abychom se vrátili domů. Nyní se začnou zabydlovat a těšit nás svým zpěvem.
Děti čtou poezii:
1. Kde jsi, sluníčko, probuď se,
Kde jsi, ptáčku, vrať se,
Zima je unavená litím sněhu,
Kapat, kapat, kapat, jaro přišlo!
Postavil jsem pro tebe dům –
Ne ptačí budka, ale palác!
3. Špaček žil v zimě v zámoří,
Nyní se vrátil domů.
A brzy ráno v tichosti
Zpívalo se o slunci a jaru.
4. Černá věž – černější než noc,
Unavený jako dělník:
Přes den chodil za pluhem,
Chytal jsem červy zobákem.
5. Z poledních paprsků
Z hory stékal potok,
A sněženka je malá
Vyrostl jsem na rozmrzlém náplasti.
Dělníci a zpěváci
Krouží v hlučném hejnu.
A červenka a drozd
Měli jsme plné ruce práce se zakládáním ohně bld:
Nosí to, nosí to do domů
6. Nejdříve na jaře
Zazpívá lesní pěvec
Tohle je zpěv pěnkavy,
O mé milované rodné zemi.
S příchodem jara vše ožívá. Tráva se začíná zelenat. Jarní slunce svítí jasněji. Každým dnem se otepluje. Potoky vesele zurčí. Ptáci začínají zvonit trylky. Stěhovaví ptáci se vracejí domů. Báli se zimy, a tak museli odletět do teplejších podnebí. Kteří ptáci přilétají jako první? Hádejte hádanky!
1. Všichni stěhovaví ptáci
Čistí zemi od červů
Podél orných polí se řítí cvalem
A ten pták se jmenuje (havran)
2. Po celou dobu klepání
Ale nebolí je to
Ale jen léčí. (Datel)
3. Kdo létá na jaře.
Pobaví zvučnou písní.
Pro koho je palác připraven?
Ano, samozřejmě. (špaček).
4. Přichází k nám s teplem,
Byla to dlouhá cesta.
Vyřezává dům pod oknem
Vyrobeno z trávy a hlíny. (Martin).
Kdo ví, jak jsou si všichni ptáci podobní? (Zobáky, peří, snášet vejce, létat, líhnout kuřata.)
Jak se tedy ptáci liší? (Velikost, barva, stanoviště, hlas, co jedí.)
Na zemi je spousta ptáků, liší se od sebe, jak jste již řekli, barvou, velikostí, hlasem, stanovištěm. Největší pták na zemi je pštros africký, váha 90 kg, výška 2,5 m. A nejmenší pták je kolibřík. Kolibřík je velmi malý pták s jasným peřím. Jeho délka se pohybuje od 5 cm do 21 cm a jeho hmotnost je 1,6 gramu. Jaké zajímavé ptáky znáte? A proč jsou zajímavé? (Kukačka klade vajíčka a hází je jiným ptákům.).
Ptáci přinášejí spoustu výhod, neměli by se urážet, ale naopak je třeba pomáhat. Jaké výhody přinášejí ptáci? (Ničí škůdce, rozšiřují semena různých rostlin a těší nás zpěvem.)
Nyní si poslechneme, co víte o ptácích. Budu vám klást otázky a vy se na ně pokusíte odpovědět.
1. Kteří ptáci se nelíhnou z vajec? (kukačky)
2. Který pták má nejsilnější zobák? (datel)
3. Který pták se stal symbolem míru na zemi? (holub)
4. Kde ptáček zpívá hlasitěji? (Za letu nebo na větvi) (za letu)
5. Proč byste se neměli dotýkat ptačích vajec a hnízd rukama? (protože ptáci pak opustí svá hnízda)
6. Má špaček vlastní písničku? (ne, napodobuje zpěv jiných ptáků a různé zvuky)
7. Který pták vidí dobře ve tmě? (sova)
8. Který pták ve tmě vůbec nevidí? (kuře)
9. Kam klade kukačka vajíčka? (v hnízdech jiných ptáků)
Soutěž „Poznej ptáka“
Poznáte ptáka podle siluety? Nyní to zkontrolujeme.
(Zobrazují se siluety ptáků – musíte uhodnout, o jaký druh ptáka se jedná.)
Po návratu domů ptáci okamžitě začnou uklízet svůj domov a stavět nový. Představte si, že skřivan si staví hnízdo přímo na zemi, na orné půdě. Věžové narovnávají své domy z dlouhých větviček na vysokých stromech. Pěnkava žije v parcích, zahradách a lesích. Ptáci pracují celý den. Koneckonců, brzy budou sedět v hnízdech, aby se vylíhla jejich mláďata. V lese pak nemůžete dělat vůbec žádný hluk. Choďte potichu, nekřičte, abyste ptáky nevyplašili z hnízd. Jinak mohou vejce a malá kuřata zemřít. Také chrání stromy a výsadbu před zlými a škodlivými chybami a housenkami
Vedoucí: – No tak, řeknu jména ptáků, a když budu jmenovat něco jiného, podupejte si nohy. Začněme!
Přiletěli ptáci, holubi, sýkorky, mouchy a sloni.
Přiletěli ptáci, holubi, sýkorky, čápi, vrány, kavky, makarony.
Přiletěli ptáci, holubi, sýkorky, kuny.
Přiletěli ptáci, holubi, sýkorky, vrabci, kavky a havrani, kukačky, komáři.
Přiletěli ptáčci, holubi, sýkorky, kavky a rorýsy, čejky, sičinky, čápi, kukačky, panenky a hračky.
Kluci, vy a já víme, že existují domácí ptáci, kteří žijí vedle lidí, a divocí ptáci, kteří žijí ve volné přírodě. Jaký druh drůbeže znáte? (husa, kachna, krůta, kuřata, papoušek). Pojmenuj volně žijící ptáky. (věž, vrána, vrabec, sýkora, vlaštovka).
Chlapi, jak bychom měli chránit ptáky? (Nemůžete ničit hnízda, mluvit nahlas v lese, dotýkat se rukama ptačích hnízd a vajec a nedotýkat se rukama kuřat).
Bohužel jsou děti, které plaší ptáky a ničí jim hnízda. To nelze udělat! Koneckonců, Země bude ponurá a nudná, pokud ptáci v zahradě, v parku ztichnou a příroda osiře.
Aby nás zvířata i ptáci milovali.
A všude nám věřili,
Jako nejvěrnější přátelé!
1. duben – Mezinárodní den ptactva (fotoreportáž) 1. duben není jen apríl, ale také Mezinárodní den ptactva. A dnešní článek bych rád začal nádhernou básní od jednoho básníka.
Je zajímavé pozorovat ptáky během jejich rodičovských aktivit. Toto jsou první zvířata na zemi, která dokázala vytvořit skutečnou rodinu: táta, máma a děti. Jak se staví dům, jak se rodí mláďata, kdo krmí miminka a jak? To vše se lze naučit od nich samotných, ale velmi opatrně, abychom je nerušili. Říká se, že ptačích vajec by se v hnízdech nemělo dotýkat. Proč? O tom si dnes povíme.
Pěvci s otevřeným hnízdem – ti, kteří si staví hnízda přímo na zemi nebo nízko u země – jsou velmi zranitelní vůči predátorům, a proto jsou extrémně plachí. Pokud si v blízkosti snůšky všimnou člověka, nedoletí k hnízdu nebo ho mohou navždy opustit a usoudí, že toto místo není bezpečné pro budoucí nebo dokonce již vylíhlá mláďata. Vyhledají si nové místo, rychle postaví nové hnízdo a znovu do něj nakladou vajíčka a to staré opustí, třeba i s již narozenými mláďaty.
Pokud se člověk dotkne ptačích vajec, mohou rodiče opustit snůšku, ale ne kvůli změněnému zápachu, jak se mnozí domnívají. Ptáci nemají prakticky žádný čich; Pohybují se především zrakem a sluchem. Výjimkou jsou supi, kteří k hledání potravy používají čich. Ale změněné podmínky – modřiny, zlomené větve atd. – se pro opatrné rodiče stanou známkou nebezpečí. Kamufláž hnízda může být narušena.
Když se pokusíte ručně zkontrolovat snůšku, riskujete rozdrcení vajíčka, protože má velmi tenkou slupku, nebo ucpání pórů na ní mastnými sekrety z vašich rukou, pak bude dýchání embrya obtížné. z nichž může zemřít.
Po dlouhou dobu mají Evenkové nevyslovený zákon – v ptačích hnízdech se nesmíte dotýkat vajec. A dokonce i mluvit o nich je přísně zakázáno, jinak by had mohl slyšet a najít hnízdiště. Je srozumitelné mluvit, ale proč bylo zakázáno dýchat v blízkosti hnízd se snesenými vejci? Není to příliš jasné, ale možná to souvisí s duchy, kteří podle víry tohoto lidu krmili a vychovávali budoucí šamany v hnízdech.
Ptáci opouštějí svá hnízda s nevylíhnutými mláďaty až v krajním případě, protože všechna zvířata mají silný rozmnožovací pud. Ale pokud se to stalo, znamená to, že neměli jinou možnost. Nemůžete experimentovat na životech jiných lidí, nepotřebujete nevědomě ničit něco, co bylo vytvořeno s velkými obtížemi. Je lepší obdivovat ptáky z dálky pomocí dalekohledu.
Už ze základní školy nám učitelé říkali, že se o zvířata musíme starat, nerušit jejich klid, neničit ptačí hnízda a boudy pro zvířata a nerušit jejich mláďata.
Role ptáků v přírodě a lidském životě
Ptáci jsou třídou živočišného života, která žije téměř po celé zeměkouli, kde je potrava vhodná pro jejich existenci. Dnes je světová fauna zastoupena více než 9 tisíci druhy ptáků.
Ptáci hrají v přírodě obrovskou roli: regulují počet hmyzu a hlodavců; jsou jedním z článků potravního řetězce, slouží jako potrava pro ostatní zástupce fauny; podílejí se na hnojení rostlin, jejichž semena nosí ptáci při migraci nebo jsou vyhazováni s trusem, ptáci živící se květovým nektarem navíc opylují tropické rostliny.
Role ptáků v lidském životě závisí na jejich roli v přírodě. Ptáci ničí hmyz a larvy – škůdce rostlin pěstovaných lidmi, hlodavce – distributory infekčních chorob, jako je mor nebo žloutenka. Mnoho volně žijících ptáků se při lovu chová jako kořist a lovci. Ptačí peří, jako je kajka, se používá k šití teplých oděvů; Ptačí trus je pro své bohaté složení výborným hnojivem a ptačí peří se používalo k psaní a dekorování.
Nebezpečí pro ptáky
- pokud ptáci vycítí přítomnost cizince v blízkosti hnízda, mohou je nenávratně opustit a opuštěná mláďata zemřou hlady a zimou;
- pro člověka být blízko hnízda znamená odmaskovat ho před predátory, kteří ho objevili, ničili ptačí obydlí a ničili snůšku vajec a kuřat;
- Pokud se pták vyplaší z hnízda, vejce a kuřata mohou zmrznout, zemřít na spalujícím slunci, mohou být pokryta sněhem nebo deštěm a dravec si toho může všimnout. Kromě toho NEMŮŽETE rušit ptáky ve fázi líhnutí nebo když se jejich kuřata právě vylíhla a nestihla oschnout a zakrýt se peřím;
- Hmyz představuje velké nebezpečí pro kuřata, jejichž kousnutí může vést k smrti;
- mláďata, která vyrostla, ale ještě nemohou létat, mohou vypadnout z hnízda;
- Ve velkých ptačích koloniích při hromadné panice existuje možnost, že hnízdo zničí sami obyvatelé.
V tak obtížných a nebezpečných podmínkách naši menší bratři přežívají. Jejich starost o lidi jim proto jen komplikuje život a zvyšuje riziko jejich smrti.
Jak dětem vysvětlit, proč by se ptačí hnízda neměla ničit?
Je to docela těžké vysvětlit dětem, proč byste neměli ničit ptačí hnízda. Koneckonců, při objevování světa se snaží všeho dotýkat a dívat se na něj. Ptačí hnízda, která obsahují malá vajíčka nebo vylíhlá mláďata, jsou pro děti zvláště zajímavá.
Od starověku se věřilo, že ptáci jsou posly štěstí, harmonie a prosperity v domácnosti. Ne nadarmo jsou holubice symbolem svatby, labutě jsou symbolem lásky a věrnosti, čápi jsou symbolem jara, nového života, narození (čápi se věří, že přinášejí novorozence) a dovolené. Na Ukrajině a v Moldavsku bylo na střeše domu speciálně upraveno místo, které přilákalo čápy ke stavbě hnízd – věřilo se, že čápi chrání domov a přinášejí do domu štěstí.
Mnozí z vás po přečtení toho, co bylo napsáno výše, odpoví, že to všechno jsou oblíbené pověry. Samotné lidské svědomí však musí podněcovat, že láska k bližnímu zahrnuje nejen lásku k lidem, ale i ke zvířatům – našim menším bratrům. Vždyť právě díky nim můžeme sklízet dobrou úrodu, pozorovat květy rostlin, užívat si cvrlikání ptáků.
Nezávislí a zároveň bezbranní ptáčci potřebují naši přímluvu, protože jejich mláďata, dokud nevyrostou, jsou všude v nebezpečí. Osud bezbranných mláďat závisí nejen na jejich rodičích, ale také na jejich hnízdě. Pokud bude zničen, ptáci nebudou mít kde nejen bydlet, ale ani vychovávat své potomky.
V přírodě je vše promyšleno do nejmenších detailů: samice některých ptačích druhů mají maskovací barvy a samci mají světlé peří. To umožňuje ptákům maskovat hnízdo a odvádět pozornost predátorů.
Malá kuřátka by se neměla rušit, dívat se na ně ani je zvedat – rodiče je mohou opustit a kuřátka budou odsouzena k záhubě. Možná se ptáte, jak se fotí ptačí hnízda? Odpověď je jednoduchá, fotografové pozorují ptáky s velkou péčí, dobře schovávají a maskují své fotoaparáty, aby pořídili kýžené fotografie.
Pokud jsou tato vysvětlení dostatečná pro dospělé děti, pak je nepravděpodobné, že by děti mohly pochopit, proč by ptačí hnízda neměla být ničena. K vysvětlení stačí požádat je, aby si představili, jak se někdo snaží urazit vaši rodinu a zničit váš domov. Když si to představíte, malé dítě se jistě dokáže postavit na místo ptáčka.
Jsou ptačí hnízda opravdu tak neškodná?
Předpokládejme na chvíli, že nějaký zvídavý chlapec vidí novorozené mládě. Jeho první myšlenka je, že mládě náhodou vypadlo z hnízda a že potřebuje pomoc. Chlapec se ho snaží zvednout, ale chlapcova matka si toho všimne a začne chudákovi vyčítat, že je zakázáno se mláděte dotýkat, ptačí matka ho může opustit, protože uslyší lidský pach a to ji vyděsí .
Zdá se, že to zní logicky, není třeba se snažit mláděti pomoci, aniž byste znali pokyny pro manipulaci s divokými zvířaty. Ale o tom budeme diskutovat o něco níže a nyní rozptýlíme tento mýtus z dětství.
Ptáci neopouštějí jen svá kuřátka
Jak víte, květen je obdobím hnízdění ptáků v zeměpisných šířkách středního Ruska. Divoká zvířata také rodí potomky. Lesníci v tuto chvíli přerušují práce na kácení lesů, aby zvířata mohla snadněji nakrmit své děti. Ale právě na jaře jsou případy, kdy obyčejní lidé při procházce lesem najdou mláďata zvířat a ptáků, častější. Lidé, kteří to nevědí, je považují za opuštěné a ze všech sil se jim snaží pomoci tím, že do jejich domovů přivedou divokého tvora, ale častěji způsobí více škody. Všichni odborníci na divoká zvířata se shodují, že přinášení zvířat domů je zakázáno! Ne všichni lidé vědí, ale některá zvířata si již od prvních dnů života dokážou opatřit vlastní potravu. Jiné druhy jsou více závislé na výživě svých rodičů, protože jejich povaha počítá s tím, že mládě klidně leží nebo sedí a čeká na svého rodiče, některé nevydávají ani zvuky, aby nelákaly dravce (například mláďata z čeledi jelenovitých ). Člověk, který nezná pravidla, si může myslet, že je mládě opuštěné a potřebuje pomoc, vezme ho k sobě a krmí ho špatnou věcí. Ale ve skutečnosti se jeho matka prostě pase poblíž nebo se někde schovává, když vidí lidi. Taková mláďata odebraná z divočiny do obydlí ve většině případů nepřežijí, ale i když se je podaří vychovat až do dospělosti, stanou se ve svých dovednostech absolutně domácími a nepřizpůsobenými divokému životu.
Co dělat, když najdete ztracené mládě?
- Musíme hledat hnízdo. Nejčastěji je někde skrytá před zvědavými pohledy. Podívejte se pozorně na horní větve, stopy ptačího trusu atd. Přeneste kuřátko do hnízda. Pokud je velmi vysoké a nemůžete na něj dosáhnout, můžete kuřátko posadit na spodní větve nebo si uplést vlastní verzi hnízda z improvizovaných prostředků a zavěsit ho na větve. Rodičovští ptáci najdou své mládě, když se vrátí. Úkolem je zvednout miminko ze země a nedat ho predátorům.
- Pokud v okolí žádné hnízdo nevidíte, musíte počkat asi půl hodiny, přesunout se o něco dále a schovat se. Musíte pochopit, že rodiče se pro něj buď vrátí, nebo ne.
Pokud jste po nějaké době (asi po hodině) neviděli přijet rodiče mláděte, máte možnost kontaktovat místní ornitology nebo zoo. S největší pravděpodobností mládě přijmou a správně ho nakrmí, protože to nemůžete udělat sami, jak jsme již řekli, bude to velmi pracná činnost. Navíc tím, že si lidé odnesou mládě domů, mohou populaci jeho druhu v této oblasti ublížit. Pohlaví mláděte může být v menšině (např. samců je méně než samic), což dále naruší rovnováhu. Například u želv se méně než 5 % všech narozených mláďat stane dospělými, protože ve svém přirozeném prostředí mají mnoho nepřátel. Proto může být tento jednotlivec, který jste chytili, velmi důležitý. Nikdo nezrušil přirozený výběr, proto lidé nemohou zasahovat, protože existují mladí jedinci, které predátoři potřebují jako potravu, bez ohledu na to, jak urážlivé by to pro nás, lidi, bylo slyšet.
Proč byste neměli mít kontakt s mláďaty divokých zvířat
Proberme také skutečnost, že divoká zvířata a jejich mláďata a mláďata mohou představovat vážné nebezpečí pro samotné lidi. Je známo mnoho případů infekce různými infekcemi pokousáním nebo prostým kontaktem s divokým zvířetem. Například hlodavci jsou pro člověka přenašeči mnoha nemocí, kterými sami netrpí atp.
Instinkty divokých zvířat jsou kousat a škrábat a chovat se agresivně, i když vyrostla v zajetí. Neměli byste očekávat, že když si mládě vezmete domů a opustíte ho, vyhnete se zranění a následkům divoké přírody. V lidském prostředí nebude nikdy možné obnovit původní divoké prostředí divokého mazlíčka.
Závěrem lze říci, že i tak je nejlepší pozorovat divokou zvěř zpovzdálí, abyste neublížili sobě, zvířatům samotným nebo přírodě.
