pomocné látky: povidon, ethylcelulóza, magnesium-stearát, mikrokrystalická celulóza, mastek.
popis
tablety jsou kulatého tvaru s četnými inkluzemi od bílo-šedé po světle hnědou, se zkosením, rýhou na jedné straně tablety a vyraženým „500“ a „td“ na obou stranách rýhy a „PENTASA“ na druhá strana.
Farmakologický účinek
Mesalazin je aktivní složkou sulfasalazinu, který se používá k léčbě ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby.
Klinické studie naznačují, že terapeutické vlastnosti mesalazinu při perorálním a rektálním podání jsou způsobeny spíše jeho lokálním účinkem na zanícené oblasti střeva než systémovým účinkem.
U pacientů se zánětlivým onemocněním střev je pozorována migrace leukocytů, abnormální produkce cytokinů, zvýšená produkce metabolitů kyseliny arachidonové (zejména leukotrienů B4) a zvýšená koncentrace volných radikálů v zanícených střevních tkáních.
Farmakologický účinek mesalazinu ve studiích in vitro a in vivo spočívá v inhibici chemotaxe leukocytů, snížení produkce cytokinů a leukotrienů a neutralizaci volných radikálů. Mechanismus účinku mesalazinu nebyl stanoven.
Farmakokinetika
O terapeutickém účinku mesalazinu rozhoduje především jeho lokální kontakt s místem zánětu střevní sliznice.
Pentasa, tablety s prodlouženým uvolňováním, jsou mikrogranule mesalazinu potažené ethylcelulózou. Po podání a rozpuštění se mesalazin postupně uvolňuje z každé mikrogranule, jak tableta prochází gastrointestinálním traktem, z duodena do konečníku při jakékoli hodnotě pH střeva. Hodinu po perorálním podání léku jsou mikrogranule detekovány v duodenu bez ohledu na příjem potravy. Průměrná doba průchodu střevy u zdravých dobrovolníků je 3-4 hodiny.
Biotransformace: mesalazin se přeměňuje na N-acetyl-mesalazin (acetyl-mesalazin) jak presystémově ve střevní sliznici, tak systémově v játrech. Menší acetylaci provádějí bakterie tlustého střeva. Zdá se, že acetylace mesalazinu nesouvisí s fenotypem acetylace pacienta. Acetylmesalazin je klinicky a toxikologicky neaktivní. Absorpce: 30 až 50 % léčiva při perorálním podání se vstřebá v tenkém střevě. Již 15 minut po podání je mesalazin detekován v krevní plazmě. Maximální koncentrace mesalazinu v krevní plazmě je pozorována 1-4 hodiny po užití léku. Koncentrace mesalazinu v plazmě postupně klesá a není detekovatelná 12 hodin po podání. Křivka plazmatické koncentrace acetyl-mesalazinu má stejný vzorec, ale obecně je charakterizována vyššími koncentracemi a pomalejší eliminací. Metabolický poměr acetyl-mesalazinu k mesalazinu je 3,5 až 1,3 po perorálním podání 500 mg 3krát denně a při dávce 2 g 3krát denně, v závislosti na dávce, acetylace, která zase může nasytit léčivo.
8 mmol/la 12 mmol/l po 1,5, 4 a 6 g mesalazinu denně, resp. Pro acetylmesalazin jsou tyto koncentrace 6 mmol/l, 13 mmol/la 16 mmol/l. Pasáž a uvolňování mesalazinu po perorálním podání je nezávislé na příjmu potravy, zatímco systémová absorpce je snížena.
Distribuce: vazba mesalazinu na plazmatické proteiny je přibližně 50 % a vazba acetyl mesalazinu přibližně 80 %.
Eliminace: Poločas mesalazinu je přibližně 40 minut, acetyl mesalazinu je přibližně 70 minut. Vzhledem k postupnému uvolňování mesalazinu z léčiva během průchodu gastrointestinálním traktem nelze poločas po perorálním podání stanovit. Stabilní rovnovážný stav je však dosažen po perorálním podávání po dobu 5 dnů.
Mesalazin a acetyl-mesalazin se vylučují močí a stolicí. Acetylmesalazin se nachází hlavně v moči.
U pacientů s poruchou funkce jater a ledvin se může zvýšit riziko poškození ledvin v důsledku snížení rychlosti eliminace léku.
