Se scabiózou neboli corostavnikem jsem kamarád už dlouho. Líbí se mi tato nenáročná květina a její přirozená jednoduchost a zároveň vysoká dekorativnost. Touto vlastností se podle mě skvěle snoubí jak „obřadní“ květiny, tak jednoduché, luční. Úplně první, kterou jsem měl, byla roční scabiosa růžové a černo-vínové barvy. A její prolamované, výrazné „klobouky“ se mi líbily natolik, že jsem je začal pěstovat každý rok, navzdory jednomu vážnému „mínusu“: nevysévá se, jako stejná kosmeya, delphinium nebo xeranthemum. Mohu ho pěstovat POUZE přes sazenice a z nějakého důvodu jeho semena nemají vysokou klíčivost.
Nevím, jestli je to pro ni vůbec typické, nebo jen pro mě, ale situace se rok od roku opakuje a daří se mi vypěstovat jen pár kopií – nikdy tolik, kolik bych chtěl. A každý rok se bojím, že bez toho můžu zůstat. Jinak pěstování svrabu nepředstavuje žádné potíže. Kromě toho je pozoruhodně odolný vůči suchu a nemá rád ani časté zalévání, které může vést k padlí.
Nenechá mě lhostejným ani scabiosa pole, rostoucí v naší přehradě podél řeky. Máme ji v bílé barvě, její „kloboučky“ jsou mnohem menší než u pěstovaných odrůd, ale má rozložitější a vyšší keře, které mohou přesahovat lidskou výšku. A pokaždé, když mi jeho bílé květy na tenkých, malých listnatých stoncích, půvabně pohupující se od sebemenšího vánku, vždy připomínají velké poletující sněhové vločky – skutečný zázrak a pohádka uprostřed horkého léta.
A i když jeho jemné okvětní lístky poletují kolem, zůstanou na svém místě malé ovocné kuličky, které vypadají pěkně i za sucha a dodávají celkovému obrazu krajkovou jemnost a vzdušnost.
Samozřejmě jsem nemohl ignorovat tuto pohádku a začal zasévat tuto scabiózu ve své bílé květinové zahradě. Klíčivost semen této “divoké” je mnohem spolehlivější než u mé růžovo-černé odrůdy. A se sazenicemi se nemusíte trápit, jen mi tentokrát na záhon nenapadl „sníh“: vyrostlo jen pár keřů. Musel jsem vytrhnout malé výhonky, když jsem prorazil divokou mrkev, která přišla s hustým kartáčem.
A letos se mi pořídila trvalka modrá scabiosa. Když otevřela svůj první květ, byl jsem doslova ohromen: takovou krásu jsem nečekal. Obrovská květina o průměru asi 7 cm, která jen prosila o zvěčnění na nějakém obrázku. A pak to vyřezali. Okamžitě jsem si vzpomněl na poetickou miniaturu mého milovaného Džibrána Chalíla Džibrána “Píseň o květině” . Proč při pohledu na tuto květinu.
Jsem slovo, které příroda říká, a pak si ho vezme zpět a schová ho do záhybů svého srdce, a pak znovu promluví.
Jsem hvězda, která spadla z modrého závoje na zelený koberec.
Jsem dcera živlů, která vydržela zimu, porodila jaro, zvedla léto a ukolébala podzim.
Jsem dar pro milence, jsem koruna na svatbě, jsem poslední dar živých mrtvým.
Ráno pomáhám vánku zvěstovat příchod světla a večer se s ním spolu s ptáčky loučím.
Pohupuji se v údolích a zdobím je, dýchám vzduch a provoním ho. Objímám spánek a nesčetné oči noci se na mě dívají. Hledám bdělost, na kterou se budu dívat jediným okem dne.
Piju víno rosy, poslouchám zpěvy drozdů a tančím při klapání trávy. Vždy vzhlédnu, abych viděl světlo a nevidím svůj stín. Taková je moudrost, kterou se člověk ještě nenaučil.
K předchozímu článku jsem dostal komentáře, že prý mám moc textů a slov navíc. A snažím se těmto lidem porozumět – a nemohu: jak můžete při pěstování květin zůstat tak bezcitní? Proč to vůbec dělat, když zároveň nepěstujete texty, poetiku, smysl pro krásu v duši? Kde vyjádřit svůj obdiv, své emoce, když ne na kanálu o rostlinách.
. Vrátíme-li se ke scabióze: Opravdu chci jiné barvy a jiné druhy – buď vytrvalé, nebo takové, které dokážou zajistit bezproblémový samovýsev. Aby se v duši rodilo ještě více písní, ještě více potěšení.
Někdo zná a někdo možná ne, svrab polní má také řadu léčivých vlastností. Zlepšuje metabolismus a odstraňuje toxiny z těla. Rostlina má antiseptické a protizánětlivé vlastnosti.
Pleťové vody a obklady z odvaru a tinktury svrabu se používají k léčbě kožních onemocnění: svrab, neurodermatitida a ekzém, je zařazen do antialergické sbírky a potíráním obličeje tinkturou se můžete zbavit akné a akné. Jeho vlastnosti jsem měla možnost vyzkoušet na své sestře, která k nám přijela s rodinou z Novosibirsku a po pár dnech jí projela kůží nějaká alergická reakce. Scabiosa jí opravdu pomohla.
Tento blog není jen a ani tak o tom, jak pěstovat rostliny, ale o tom, jak pomocí zahrady přidat trochu kreativity a kouzla do vašeho každodenního života. O tom, jak si nenechat ujít ty nejmenší radosti; o tom, jak kultivováním a zlepšováním své osobnosti proměnit zahradu v Moudrý učitel a ve své Místo síly.
